Nic si nepamatuješ! Víš, že jahody nesnáším. Navíc tyhle umělý, v čokoládě. Alespoň jsi je platila ty, zatímco jsem líně seděl u stolu a koukal na tvůj zadek. Ještě jsem ho pořádně nezkoumal, ale docela se mi líbí. Nevyznám se v tobě. Chvíli vypadáš dospělá a pak se hihňáš jak malá holčička a mě to hrozně sere. V tu chvíli mi připadáš někde daleko ode mě a já se tě nemůžu dotknout. Ani nechci. Nebo chci ale nevím jak. Nevím, proč to musíš pořád tak komplikovat.
Chvíli na mě vytahuješ nějaký magorský nábožesntví a pak se přede mnou kroutíš na židli, jako kdybys potřebovala doprovodit na záchod. Zazvonil ti telefon a já se cejtim hozenej na třetí kolej. Čekám jak ocas a snažím se ti koukat do očí. Ani známka nestydatosti. A ani se na mě nepodíváš. Mám chuť vstát a jít do prdele. Příště to udělám.
A na cestu ti dám pusu, ať z toho čekání taky něco mám.
(celkem: 2, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Vratký... | po všem... | zpívej... | srpem... | bělobou...