
zveřejněno 10 866 literárních děl
registrováno 2 222 autorů
Ach, ta láska nebeská...
V životě jsem vykonával mnoho povolání a zaměstnání, ač jsem v podstatě v tomto směru konservativní. Ať to bylo proč to bylo - je to pryč. Faktem zůstává, že jsem se hodně najezdil, denně mnoho hodin strávil hlavně ve vlacích. Po letech už nikoho nebaví celou dobu číst, spát, hrát karty, nebo dokonce pracovat - snad ve výjimečných případech. Zbývá už potom jen vyprávění, potažmo kecání, vymýšlení si a - dokonce - i lhaní. Pravděpodobnost toho, co mi vyprávěl jeden z mých kolegů, bude pro různé čtenáře různá - a tak ten příběh berte. Cestujeme z Košic a vyprávíme příběhy ze života zcela zaměřené na důvěrnou oblast. Marek ( on to Marek nebyl, ale říkejme mu tak ) začal od lesa, ale nevím přesně od kterého : Víte, co s mladým chlapem udělá dlouhá odloučenost od ženského živlu. (Přirozená touha se ještě vybičovává líčením příhod, které se nikdy nestaly, a heroických sexuálních výkonů, které odpovídaly rotě pohlavních abnormálů. Vše doprovázeno paží ohnutou v lokti s rukou zaťatou v pěst - symbol velikosti a pevnosti.)
Pohlavní touha podporovaná mučivou obrazotvorností i v tomto případě dokázala za pomoci několika deci vína, že překážky jsou pro slabé a nedůsledné). Marek ( já vím, on to nebyl..) pokračoval : Karel ( on to nebyl, ale Marek to o něm vyprávěl) dostal přesvečerku a vybaven zbytkem žoldu - nikterak slavným - se vydal do místní tančírny - už si nepamatuji, v kterém že to bylo městečku. Zkoušel štěstí u dívek, o nichž vojáci věděli, že se rády přesvědčují, co je pravdy na tom jejich chvástání se. U kolikáté pořídil, to taky nevím, ale je jisté, že ji napojil dvěma, snad třemi hořčicovými skleničkami něčeho, co připomínalo bílé víno. Jisté bylo, že dívka svolila ke hrám ve dvou - totě první z překážek překonána ! Přese svůj souhlas ke hrám se dívka v kůlně za hospodou ve dvoře bránila svlékání, ale i tato překážka byla za chvíli minulostí. Byly položeny ( dívka i překážka) na starou matraci, kterou Karel kdysi objevil, když byl vylít nějaká ta piva profiltrovaná už zažívacím traktorem. Dívka cítila, že je pokládána do něčeho měkkého, nepříliš vonného a záhy zjistila, že to kočička tam zanechala cosi ... Ošklivé intermezzo ... ale příběh pokračuje ! Odmítla si znovu lehnout přes opakovanou prohlídku místa. Ve stoje ty hry postrádají na přesnosti a z toho resultuje tápání a bloudění a šimrání a tak se stalo, že Karel najednou zjistil, že mu po rukách na spuštěné kalhoty teče cosi teplého, co by se stěží dalo považovat za Chanel. Přesto pokračoval po krátkém zaváhání v počatém díle a nakonec se přece jen strefil. Já se sobě vlastní zlomyslností poznamenal, že by bylo bohatě stačilo, kdyby "šel" důsledně proti proudu... Když už se dostával na samý konec tohoto snažení, přímo k onomu jedinému a jedinečnému cíli, dívka, která již také začala být aktivní se zhluboka nadechla - a to neměla ! Směs vůní kočičího trusu a vlastních čuránek odpařujících se z Karlových svršků podpořila neblahou činnost špatného vína pitého na stejně špatnou večeři. Prostě : během orgasmu se utábořilo špatné víno se špatnou večeří na Karlových zádech.
To by už stačilo, že ? Ale to nejlepší nakonec : přes tento začátek, který by odradil sto mužů a sto žen ze sta, se ti dva po necelém roce vzali a jestli se nerozvedli v posledních dvou letech, tak jsou právě po zlaté svatbě. A - ač jsou oba tak velice různí - na narážky o jejich prvním milování odpovídali vždy stejně : mlčením.
Ostatně to s naším zráním ustalo...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě? Použij BB-kódy!
Lecinum scabrum | Nebesa nejsou jen modrá | Dáma bez kamélií | Život | rieču