Byl jednou jeden Šumák. Chodil po světě křížem krážem. Byl už starý a nohy mu tolik nesloužily jako dřív, ani oči už neviděly to, co dřív. Bylo mu to šumák. Kdyby byl člověk, říkalo by se o něm, že je šťastný blázen. (Jenny , 18.01 14:40) |
Narodil se v odlehlém koutu Šumavy, v místě, které se jmenuje Vlčí Jámy. Snad proto byl napůl člověkem a napůl vlkem. Podobně jako Romula a Rema i jej podle dávné legendy odkojila alfa vlčice, ovšem z divokých hájů a hvozdů šumavských. Šumáka po jeho narození pohodila matka, obyčejné venkovské děvče, které sotva chápalo, co se jí to se starým zootechnikem přihodilo, po porodu do kravského žlabu. Kráva jej však drsným teplým jazykem olízala a udržela při životě až do příchodu zkušené ošetřovatelky krav. Vzala malého chlapce do svého domu a jen těžko vysvětlila manželovi, že ho našla ve stáji. Až do svých čtyř let vyrůstal u dobrotivých lidí.Jednou šel i s dalšími dětmi z vesnice do lesa na borůvky, držel se jim v patách, i když jej s sebou nechtěly - byl příliš malý. Usnul tam v borůvčí, a ostatní popošli na další lesní mýtinu, zapomněli na něj. Když se probudil, uviděl nad sebou hlavu vlka. (Frida , 14.03 01:08) |