Ta o níž se vsadily o tom neví a nic netuše se s nimi kamárádí dál.Každý z kluků se rozhodl bojovat a neprohrát.Co když se to ale nepodaří ani jednomu?Co bude pak?Mají snad potom všichni nést následky prohry?O tom eště nepřemýšlel ani jeden. (Veronika, 14.06 21:17) |
Jenže když Štěpán, který jako první nabídl sízku vyjde ve čtrtek z domu, nemůže věřit svým očím. Nejenže mu matka běží donést zapomenuté pití, ale také má dost problémy se vyrovnat s tím, co právě viděl na dveřích nové drogerie. (filmactor, 15.06 17:01) |
Promnul si oči a zamžoural na dveře drogerie.Ne nemílil se,byla tam..... (Veronika, 15.06 17:46) |
Zrovna jsem si kupovala lak na nehty, když spatřím nějakého kluka ve výloze. Koukal směrem kde jsem stála. Né nemýlím se je to Štěpán ten kluk od nás ze školy. Vím, že je hodně oblíbený, dokonce i dost hezký, hodně holek po něm od nás pokukuje, ale kam se proboha kouká vždyť' sem tu jen já. Ježíš to je trapas, od té doby co jsem na nové škole, na mě pořád někdo kouká. Ježiš a je to tu zase, sem rudá jak rajče. Raději jsem se otočila a dělám, že to nevidím, na to fakt nejsem zvyklá. Dřív se na mě nikdo ani nepodíval a tet' ...Nenápadně jsem se otočila...uf, už je pryč naštěstí. (Tinca, 15.06 19:49) |
Štěpán si na všechno vzpoměl. Hasičská soutěž. Možnosti na hasičskou školu. Výborné výsledky...Sázka! Nemůže ji přece nechat plynout. Ale co je pro něj důležitější? Hasiči, či sázka s tím trouberou Mikulášem? Neztratí pak originalitu, autoritu? Ale on je na prvním místě! Na prvním místě v celostátním kole hasičské soutěže. Ale nemiluje ji náhodou? (filmactor, 16.06 17:04) |
Další den ve škole byl podivný, nějaké holky si na mě ukazovaly a na obědě do mě narazil nějaký kluk. Toho neznám asi je starší. Divně se ušklíbl a omluvil se. Když jsem se na něj otočila, už běžel ke svým kámošům u stolu. Sakra sedí tam ten kluk z drogérie a právě se na mě všichni dívaj. Rychle pryč. Tady je to fakt divný. Sakra, jdou ke mě. Začala jsem rychle zdrhat, oni však také zrychlili. Když už mě skoro měli, vyšla jsem z jídelny ven a využila toho, že sem za rohem a začala utíkat. (Tinca, 16.06 18:24) |
Zalezla jsem do bižuterie a pak jsem je už neviděla. Co tohle mělo znamenat ? Jak mamka říkala, v bižuterii prodává divná starší paní, která na mě divně civěla. Abych se z toho vyvlíkla, koupila jsem si vystavený deník s korálky a hned na autobusové zastávce jsem začala psát můj příběh minulosti.. (filmactor, 17.06 14:50) |
Byla jsem jako každá obyčejná holka z malého města. Všichni se znali a sousedské vztahy se daly přiblížit vztahům rodinným. Jednou se však přihodilo něco, co donutilo mámu v noci sbalit věci a tajně se mnou utéct z našeho domu (Lukáš Zemánek, 25.07 13:36) |
Do teď jí to vyčítám. Sice jsem byla obyčejná, ale v duchu jsem hýřila všemi směry optimismu. Milovala jsem koně, jež se každý den na pastvině honili, milovala jsem svůj starý dub, na rozcestí. Tady můžu tak akorát obdivovat tuto novou zastávku. (filmactor, 25.07 13:51) |
Nesnáším tu šeď velkoměsta,pach smogu a spěch lidí. Nikdo si nikoho nevšímá, tak proč mám pocit, že mě pořád někdo pozoruje? Rozhlédla jsem se kolem sebe a vidím ho, jak jde směrem ke mě. (Lukáš Zemánek, 25.07 21:05) |
nemám kde utéci, ani se kde schovat. Sakra, kde je ten autobus? Jako naschvál má dnes zpoždění. "Ahoj, jak se máš?"zeptal se a usmál se způsobem, který dokáže každou holku odzbrojit. To je celý Štěpán... (Lukáš Zemánek, 03.08 22:51) |
Než jsem stačila odpovědět, z druhé strany mi někdo položil ruku na rameno. Rychle jsem se otočila tím směrem. Sakra, to je Pavel. Kámoš tohohle Štěpána. "Ale, ale, koho to tady máme, to je moje Karolína." A důraz dal na MOJE. Varovně se podíval na Štěpána. (Tinca, 05.08 17:18) |
Karolína si jen v duchu říkala:"To neni možný to je snad zlej sen. Za chvíli se určitě probudím. Musí to být jen sen. Prostě musí." Viděla že si kluci navzájem vyhrožují pěstmi, ale bála se cokoliv jim říct. (Pája, 05.08 18:00) |
ach bože, kde je ten autobus...Hurá, už jede! Proklouzla jsem mezi kluky a vběhla do autobusu a sedla si na poslední sedadlo. Snad,aby mne nikdo neviděl. Smůla však stála při mě a kluci se rozhodli dělat mi celou cestu společnost. Jak je to zvláštní. Nikdy o mě žádný kluk neměl zájem a najednou jsou hned dva. Koukala jsem oknem na probíhající krajinu a nevnímala, o čem se kluci baví, až na tu jedinou větu... (Lukáš Zemánek, 05.08 20:25) |
...ze Štěpánových úst:"Já měl bejt na řadě první!" Karolína dělá že neslyšela, ale v duchu rychle uvažuje."Jak to myslel první. To už se asi nebaví o mně. Ale co když přece..." A najednou se jí vybaví jedna jediná myšlenka."Jsem jim pro srandu. Jen si ze mě utahují!" (Pája, 05.08 20:57) |
A já bláhová si myslela, že by mě chtěl. Jsem hloupá, vždyť by to bylo jako kráska a zvíře v opačném pořadí.Jsem husa. Snažila se zastavit přicházející pláč. "Nesmím brečet, nesmím!" Nedalo ji to však a snažila se pochopit, co to pořád mezi sebou mají. Konečně vysvobození,vystupuji. Ale ouha! "Smím tě kousek doprovodit?", ptá se Štěpán. Kouknu na něj a pak na Pavla, který se tváří trochu naštvaně. Mám říci ano, či ne? (Lukáš Zemánek, 05.08 23:17) |
Chtěla bych říct ano, jenže zase si vybavím tu větu. "Já měl bejt na řadě první." Otočím se na podpatku a vyběhnu z autobusu aniž bych mu odpověděla. Už se nesnažím zadržet slzy. Běžím celou cestu domů a doufám, že oni pokračují dál autobusem. Ale raději se ani neohlížím. (Pája, 06.08 11:53) |
Volá na mne. Čím dál víc hlasitěji. Najednou mě popadne za ruku a otočí si mě tváří k sobě. "Proč pořád utíkáš krásko?" "Krásko?" Neudržela jsem se a vyjela po něm: "proč mě nenecháš být? Proč si ze mne děláte srandu? Dejte mi pokoj!" Chtěla jsem se mu vyškubnout,ale on si mě místo toho přitáhl k sobě a dlouze mě políbil. "Připadá ti tohle jako sranda?" (Lukáš Zemánek, 06.08 21:32) |
Upírám své oči na jeho tvář. Nechce se mi věřit že mě právě políbil. Vlastně to byl můj první pořádný polibek. Pomalu a koktavě mu odpovídám:"a-asi n-n-ne" (Pája, 07.08 08:34) |
Sladce se na mě usmál. "Tak co, přestaneš mi už konečně utíkat a přijmeš pozvání na kávu?" (Lukáš Zemánek, 09.08 20:09) |
Chvíli jsem tam jen tak stála, a nevěděla co říct... a pak to na mě zase přišlo "já měl bejt na řadě první." Začala se ve mě vařit krev. Co to mělo znamenat? Otočila jsem se na něj spátky. Chtěla jsem mu to od plic všechno povědět, co si o něm myslím. Ale zase jsem začala koktat. Tak jsem raději zmlkla. "Tak co příjmáš?" zeptal se znovu a dal mi ruku na rameno. "Ne!" Vypískla jsem, a dala se zase do běhu. (Tinca, 12.08 11:03) |
"Holka jedna bláznivá" řekl, když mě opět dohonil a položil mi ruku kolem ramen. Vzdávám to, od toho kluka asi nebudu mít pokoj, pokud mu nevyhovím a aspoň to kafe nepřijmu."Krásko, nenech mne prosit a pojď na to kafe". "OK",myslím si své a tvářím se jako nejnaštvanější človíček. Sedli jsme si do příjemné kavárny, objednali jsme si a on se mě zeptal... (Lukáš Zemánek, 12.08 22:22) |
"Proč přede mnou stále utíkáš??? Udělal jsem snad něco co tě naštvalo???" Upíral na mě ty své krásné oči a čekal na odpověď. Chtěla jsem mu to vpálit do obličeje, ale nemohla jsem. V jedné půlce mé hlavy zněla ta věta a ve druhé se znovu přehrával ten polibek. Co teď? Co mu mám říct??? (Pája, 26.08 14:37) |
kdyby tak věděl, co se mi teď honí hlavou. totální zmatek. Strašně se mi líbí.Idol všech holek ve škole. Nebylo by těžké se do něj okamžitě zamilovat a sama vím, že s tím taky tajně bojuji. Ne, neměl by se dovědět, že ho miluji. Jeho polibek sladce pálí na rtech.Nevědomky si je olíznu, nadechnu se a řeknu.... (Lukáš Zemánek, 27.08 08:21) |
"Já ti vlastně ani nevím. Prostě už jsem taková." Rychle si začnu v hlavě nadávat: co to tady meleš? Mělas mu říct pravdu možná by se vše vysvětlilo! Ty fakt potřebuješ doktora! On se však jen sladce usměje, nakloní se ke mně a začne mi šeptat do ucha: (Pája, 27.08 12:54) |
Copak přede mnou skrýváš krásko? Jsi krásná, moc toužím tě někam pozvat.Přijmeš mé pozvání do kina? (Lukáš Zemánek, 10.09 21:39) |
"No...j-já...no...když...já...nevim," rozkoktala jsem se. Ale on se na mě pořád tak sladce usmíval. Zčervenala jsem a rychle odtrhla pohled od jeho očí. Nevěděla jsem co mám říct. Rozhlížela jsem se kolem sebe a pak jsem si něčeho všimla venku za oknem. (Pája, 19.02 18:32) |