A ruka stínu, položila svůj otisk do vesmíru. Vzplanul měsíc... (Elenyss , 21.04 09:00) |
...kotouč pomíjivý, kdy slunce prosí o podíl smíru na vládě stínů, večer je podmanivý. (Horác , 21.04 09:09) |
A nahota hvězd, vykřičí neznámu... prastarou, nekonečnou zvěst! (Elenyss , 21.04 09:15) |
Že čas před časem duchů přiřčen toku citů jest. (Horác , 21.04 09:24) |
Otvírá mlhové brány, a bílé vrány letí vstříc neznámu... (Elenyss , 27.04 08:01) |
Křídla větru galaxií nastavena, přejme štěstí, vždy Tomu z davu odvážnému. (Horác , 27.04 08:25) |
Ať roztáhne křídla spolu s davem holubic a vzplane víc (Kamila , 09.05 20:26) |
než jen do polovic světlo z rubu v líc ve stínu ticha létavic obrátí jen on-kralevic! (Ingrid Indigová , 10.05 09:20) |
A už jsou roztažena! svou mocí smělou peřím přepestrým, kdy jediným mávnutím zastírá bezmála celou. (Horác , 10.05 13:52) |
Však raději stáhnu je jsou příliš smělá tak barevná křídla pro snů anděla... (Bardot , 10.05 19:39) |
Anděl však nesní, toť jeho úděl, své sny dává tomu, kdo v tváři úběl za ruměnec vymění. (Kamila , 10.05 20:41) |
Proto necht vzíván je archanděl! (Ingrid Indigová , 10.05 23:23) |
co strezi brany raje a do srdce vidi ti. Brani se skrivanci na niti. (Kamila , 12.05 16:24) |
věčná smyčka to jest, čas co táhne tě dál a dál, tak kord proti nepříteli tas, nebraň se tomu a leť jako kormorán. (Poeta.cz, 16.05 09:27) |
Tam, kde nic nekončí, jen začíná A vzlétnout lehčí je než dýchat. Tam, kde každý hřích je činnost nevinná. Do života se smrtí se míchat.... (Sam-way , 16.05 16:13) |
Než ale do života se ti míchat budu, zabiju toho pobudu. (Mickey, 16.05 16:39) |
Motýlí křídla, co třepetají ve vzduchu bez tělíčka (Poeta.cz, 02.06 19:01) |
bez duše ta co řeže do těla zbývá už jen pocit hlínu temnou dýchat (Darkfantom, 03.06 16:22) |
už jenom jeden krok, jediný pohyb.. zastav se, človíčku, nespadni. jak bolí pád, to ty víš asi nejlíp. Zastav se, splň svoje poslání.... Projdi se po vodě, zaměť si hvězdný prach. Ukaž se, co umíš, před všemi. Nebuď jen zbytečný, volného času vrah. Máš protekci-žiješ na Zemi. (Sam-way , 08.06 18:00) |
Stojíš na okraji propasti, jménem čas. Skočit, či neskočit, tážeš se zas a zas. Náhle se odrazíš a čas se rozletí. Ty v letu svém míjíš dny, roky, století. (Silverstorm, 14.06 22:17) |
Odchýlíš střelku magnetickou, zastavíš sílu kinetickou,ve stavu vlastní beztížnosti přijmeš i nečekané hosty, vzpomínky na kolébku svou, planetu krásně modravou. (karkulka , 15.06 14:17) |
A obejme tě nekonečno... Chcete jít se mnou? Prosím... slečno! Skok do propasti moudrý není, i kdyby přines zapomnění... ... kde slyšela jsem tenhle hlas? A zhasla všechna světla i měsíc náhle zhas... a já se, ještě plna slasti, za řevu hromu řítím do propasti... (debbi , 20.06 18:04) |
Poletíš dlouho černou tmou i naše světla vyhasnou. Ty, co jsi pila mléko lidské dosáhneš dráhy galaktické. (karkulka , 25.06 15:55) |
A staneš se tak znamením. Hle, králové jdou tmou a na obloze, bdím, či sním, řídí se jasnou kometou. Kdo vložil do jeslí dítě? Kdo řídí poutníky skrytě? Zrození z temnot, z vyšší vůle, je to tvůj osud? Dosáhlas cíle? (anerin, 17.07 16:14) |
Cíl je pro mne příliš prostý, já chci dosáhnout více. Chci být smělý a sebejistý, abych básní vykřičel plíce. (Spacecore, 18.07 23:44) |
Už chybí jen housle a bubínek, hle tady kráčí statný rek. Jsi mladý,zatím to necítíš že na zádech vláčíš si svůj kříž. I my jsme měli smělé cíle, tvářily se tak blízce,mile. Jen co jsme krok zrychlili v dálavách se ztratily a pravdou je,že co je dáno nakonec najde si tě samo. Nepumpuj vzduch do bránice, ticho umí řvát mnohem více. (karkulka , 13.08 10:04) |
Přec té pravdě se duše uvěřit tolik zdráhá, za světa kraj v otisku světla do Vesmíru, pro volnost hvězd při luně truhlice drahá, ve verších neduživých inkoustem na papíru vzívám člověčenstvo... (Ingrid Indigová , 13.08 11:22) |
Jen když se člověk utiší v náruči sobě nejbližší tak očištěn a zbaven vin smí pohlédnouti do hlubin dvou krásných očí milujících, přestane šmátrat po truhlicích. Tak k čemu v duši nový zmatek, vždy vracíme se na začátek s výrazem slavných dobrodruhů kráčíme všichni v jednom kruhu. Každý den nové nekonečno, začína takhle:Pane! Slečno? interview vám nepodáme, promiňte,právě začínáme. S fascinací vstupují do prostory dalšího z neverending story. (karkulka , 13.08 13:18) |
Nekonečno je nekonečné... Co ještě k tomu dodati? Co platí u studánky čisté to v nekonečnu neplatí. A až se ztratíš v temné sluji a nebudeš už nikdy můj jen řeknu... díky... nelituji. I tebe prosím... nelituj! (debbi , 21.08 15:30) |
Nekonečné litování, slastné zubů zatnutí, věrné hlasy pokárání, nikomu tu po chuti. (Paulette , 19.11 21:26) |
být či nebýt in aeternum se ptát kde končí nekonečno proč pátrat doufat v nenávrat ? (drahomila, 08.12 10:05) |
Proč hned doufat v nejhorší, vždyť optimistou každý z nás, jen tiše nám všem vyvěští, že zahodíme cudný pás a vrhneme se za štěstím.. (Paulette , 10.12 22:32) |
Když bude pršet, pes bude výt. Já budu se v koutě krčit, a, když bude něco mít. bude se veselit.... (Karin, 26.01 19:50) |
pás cudnosti a déšt jen slza klouže po tváři pojd ! rozbij krutou lest dám ti své tělo kováři ! (indianske.leto, 21.02 21:07) |
Nebudeme mit radost, z tvých činů, vem si moji duši, ta smyje tu vinu. (Jan Václav Znojemský , 21.04 10:31) |
Zůstanu bez duše, ta byla darem, barvou tmavé tuše, nakreslen zmarem. (Gabriel Toužimský, 08.11 23:41) |
Tam v nekonečnu čeká tvé políbení chléb a sůl za ně dám ti... Je láska, nebo není? (Marka, 09.11 22:01) |