Překrásná bohyně, královna krásy, čaruje překrásným pohledem svým, oči jak studnice, z kaštanů vlasy, od rána do noci, jen o ní sním. (HunteR ![]() |
Na ní chtěl bych pět ódy. Abych mohl zlíbat její ruce, zbrázdil bych všech oceánů vody, vždyť krásnější bohů je přece. A má láska k ní? Ve svém proudu podobna řece, snad konečně si mě má paní oblíbí... (Imric Dammerung, 06.02 14:03) |
Ohnivé polibky uzamknou mé rty, stanu se jejím princem z pohádky, cítím tu éterickou vůni máty, dám jí své srdce - je to dar z lásky. (Hannele Miltaison, 06.02 14:16) |
Vášen mne jímá bez ustání, křivka boku, paže křehká, o jiných děvách nemám zdání. Skonat nyní!At zem je lehká! (Ingrid Indigová ![]() ![]() ![]() |
Duch jejích úst mě ve snech navštěvuje stín jejích řas vídám ve snech rád. Loďka vonného klína ve vodách chtíče pluje, natáhnu ruku, je o sto mil dál. (Melissa ![]() |
Uniká stále dokonalost sama, doteku muže jímž se v pravdě zvu, je pannou,nebo snad žena vdaná, tot nepodstatnou realitou mého snu. (Ingrid Indigová ![]() ![]() ![]() |
Pro mé rty a oči ve snu je jen tou, pro kteou pláči a usmívám se. Tomu že v zlu dobrem mě jen sen omráčí. (Melissa ![]() |
Je však jen sen? Sen je láska sama, tak bez ustání zní a zní, má trudná kancionála a ztrácí se už v sklonku dní. (Kamila ![]() ![]() |
Sen živoucí vůlí touhu drásá vězte, že ona jen má je spása! Na znamení strom list střásá že bude jen má, ta božská krása! (Ingrid Indigová ![]() ![]() ![]() |
Zmlknul už háj, i město spí já toužím sám v tmavém tom stínu. Ona však náhle přichází, dech halí ji do karmínu. (Kamila ![]() ![]() |
V náručí svém ji přivinul, ve vlasech vůně jasmínu. Konečně spolu jsou dva těla, co dávno se dotýkati chtěla, dvě srdce tlučou jako jeden, horko jim, ať je máj, či leden (Poeta.cz, 12.05 18:29) |
Ach leden byl, mráz objímal, a i když láska bortí ledy, je ten cit tak dlouho hřál, že spočinuli naposledy. A tak tam dvě sochy z ledu stojí jak dva holoubci podobojí. (Kamila ![]() ![]() |
Dva holoubci z ledu, již mají to své jistý, již se nerozejdou, odešli tak čistí (Poeta.cz, 13.05 23:54) |
Zdál se mi sen a tam,krásná žena byla hezčí než barbie byla, závidel by i ken (Aneta, 16.05 09:52) |
Byla sice prokletá, ale hrozně překrásná (Mickey, 16.05 16:35) |
Symbolem té krásy, jako poušť je pustá nebyly ty řasy byla to ta ústa. Růží se vzdám, jen tak smět ji vídat, a v těch růže lístcích její ústa líbat. (Darkfantom, 03.06 16:17) |
Růže jsou krásné, mají však trny královny krásy bez koruny... A krása ženy? O to tu kráčí? Líčidla, parfém... úsměvy v pláči - husička v labuť zakletá.... divadlo, hodné Hamleta! A po noci, až přijde probuzení noční motýli se v můry změní... Ne, nelíbej ústa... třeba jsou němá. Mnozí maj duši, žena ji nemá! (debbi ![]() |
Ač nemé duši, srdce jí zbylo. Málokdo tuší co se v něm skrylo. Přehršel citů žije v tom místě. Doufají vskrytu. Neb city jsou jistě záležitost žen. Muž, který cíti je v síti a donaha vysvlečen. (Silverstorm, 15.07 10:27) |
A přec jej krása nutí tvořit do umdlení a přec jsou city pravdou nad niž není. Dál vplétá písmenka ve slova a rýmy, dlaně si rozdírá obrazy svými. (Alfonz ![]() |
Tělo její chrámem světice, pro cit, srdce nahotou duší, láska zaplétá svatební kytice, to kráse žen nejlépe sluší. (Ingrid Indigová ![]() ![]() ![]() |
A mužům zase sluší činy. Tak neodcházej nikam... polib má ústa z medoviny a objímej mě... dokud dýchám. (debbi ![]() |
Dokud dýchám, dokud žiju, vlastním dechem žílu skryju, bodám nožem v srdce čistá jenom smrtí jsem si jistá. (Paulette ![]() ![]() ![]() |
Touhou sevřená v náručí uprchlých hvězd klaním se nočním strážcům, vězte, když tvář svou ukrývám, že spřádám na vás lest. (Paulette ![]() ![]() ![]() |
spřádej vlákno Arachné na rubášek snad v tartaru uleví se duši mé (drahomila, 08.12 10:37) |
Neutíkej od boletí, tam kde posledních svých slov litovati budeš, neutíkej před štěstím, vše tě jednou dožene, ať sám to nechceš.. (Paulette ![]() ![]() ![]() |
vyber sobě osud svůj.. neb osud si Tě vybere kdo pak bude hladiti tvoje srdce zoufalé.. (indianske.leto, 21.02 20:53) |
Sdrce... pár vláken srostlých orgán... jež tluče vpravidelném rytmu život... smutný bez potlesku láska... koření bez něhož nelze žít (Abé Fárinna, 13.10 22:19) |
Ta dívka – v dáli se směje Slyším jenom ji, jak sladce pějě Jsem zamilován? Co se to děje? (Štěpán Wenke, 21.03 16:43) |
Skví se jako z jara květ, zamilován do beznaděje, točí se pro mě celičký svět, co když má láska, co když neuspěje? (Goor, 24.09 20:28) |
Nepropadej beznaději, dej ji srdce a poznáš hned, zda vymění ho za to její a nebo ti ho vrátí zpět. (Jarsiv ![]() |
"Já dívka krásou znamenaná tvé srdce zvážím na miskách, je-li v něm láska," praví panna, "nebo jen lživý, černý prach." (Hesiona ![]() ![]() |
a čekám vítr, jeho sílu co rozfouká ho do všech stran pak úsměv vyjde z popela jak Fénix ze žhavé lásky ukován až křídla proříznou oblohu nesmělou budu se naposled o tebe bát vítr nás pohladí dojemné objetí ..mám tě rád (slovo ![]() ![]() |
Nedáš mi spát v noci, ve dne mám tě v hlavě. Kamarádi, také cvoci, zbavili se tě prý hravě. (DRŠ ![]() |
Do tmy září oči krásné, duše čistá od hříchů, každý nad tebou žasne, všechna krása ve smíchu. (Gabriel Toužimský, 08.11 23:50) |
Smích je to, co uvolňuje stres, žal a hlavně lásku. Špatně tam, kam nepřipluje a nestrhne její masku. (DRŠ ![]() |
Smutek zahalil tvou siletu perlové slzy kanou ti po tváři neboj tvůj princ odešel jen na chvíli pohleď, již zpátky přichází tvé oči rozzžehnou paprsky světla a spustí ohnivý vodopád náruč pro tebe otevře abys po věčnost jen kvetla (Astoria, 29.12 18:06) |