Zima vetřela se nikdo ji nepozval byla loni a je tu zase bez výzvy nalila si kávu snad zajdu si koupit samopal (ThomasneW ![]() |
Přes děravou plachtu sněhu ještě více, schovejme samopal a vezměme lžíci, zahřejem si líce horkým čajem, slivovicí, a půjdem to odhrabat... (Paulette ![]() ![]() ![]() |
Možná, že to půjde ztuha, zvláště, když je pod nulou, jako Rus, v mžiku jak duha, škrábem chodník se žulou. (Kamila ![]() ![]() |
Do kotle polínka do těla rum na duši vzpomínka na letní dům. (ThomasneW ![]() |
Teď to ale povolilo, nad nulou už bývá, a tající břečka chodníky odkrývá. Proto raději než se topit v chlastu, půjdu se brodit do toho marastu (HelyFuture, 05.02 03:37) |
Divte se jak chcete napadl zas sníh bílý z nebes přišel i mráz, sůl už nám dochází ve skladech ozvěna zima je sviňucha vlezlá a proměnná jaro nám ukáže na krátký čas pak prsty mrazivé zabodne v nás. (ThomasneW ![]() |
Na R10 rozsekali 30 aut tam sníh nikdo nehrabal řidičům nepomůže rum ani plum ale sněhový pluh lidi pojďte tam ať nemrznou (Rajmund ![]() |
Hory posypal jarní sníh koně zapřáhli do saní sněhu chtivých plný vlak i v květnu dá se lyžovat. (Jenny ![]() |
Cvakot zubů, husí kůže, pouze s rumem půjdu příště, nehrozí mi dneska úžeh v areálu koupaliště. ( ![]() |
v areálu koupaliště nehrozí mi z husy kůže zato co mě nasrat může že co chvíli si točím klíště (stranger ![]() ![]() ![]() |
v květnu tak jak o vánocích lesklá krusta na potocích šály krky hřejí zdobí dostávám chuť na cukroví snad i pilu sebou skrytě pod kabátem v noci hbitě když se lesem plížím tiše pro smrk jedli svírá v břiše možná vina snad i touha rozhlédnu se chvíle pouhá a už nesu statný kmínek nazdobím ho do kamínek kulatinu z loňské těžby možná usnu navždy ( kéž by ) (slovo ![]() ![]() |
Kmínek v kamnech plápolá, čekám, mlčím, poslouchám, až zima zas zavolá. Rmoucen povím sobě sám: "Deku k bradě vytahám, pak tě, zimo, skolím zase teplým dřívím jež roste v lese." (Medajle, 01.06 20:23) |
Stejně je to krásné, když se vločky sypou, člověk jenom žasne, nad nádherou skrytou. Zvednout hlavu stačí, sníh ozdobí líce, ten, kdo se snad mračí, zlost nespatří více. (AmellieJP ![]() |
Sněží jako už tolikrát. Vločka vločku stíhá. Úhledná sněžná krajina náruč svou k nebi vzpíná. vznešené myšlenky provází poklidný pohled vzletný člověku maně zatane zda by nechtěl být věčný. (Poeta.cz, 25.08 12:41) |