Hvězdy a měsíce
1.6.2015 co je k smíchu ?

DIVADLO
30.5.2015 Chybky nechám stranou. Je poskládané tak kostrbatě, místy jako úkladný jazykolam. Jsou tam nějaké rýmy, ale vnitřní stavbu to postrádá. A pak ta nezměrná délka.

Hvězdy a měsíce
30.5.2015 Můžu s textem být jako s textem, který se svou existencí prosazuje, křik. Ale nic nevysvětluje, neobnažuje, nekreslí. Jako by nic ani nebylo. Jenom jako však. Neříkám to.

Zracen
30.5.2015 3x ztracen, možná by mi stačilo jednou. Možná vůbec, drhne mi slovosled, ten vznešený, devatenácté století. Jsme jinde. Na vztahů hřbitově To je přesně ten příklad.

Egypt
9.4.2015 Protože je tady dílo vložené 4x. Nestačilo by jedno?

Pohled na svět
24.3.2015 Na co je tam to video ? Jinak spíš celkem soubor samozřejmostí.

Linda a Jáchym
23.3.2015 pět

Linda a Jáchym
23.3.2015 Já tady poznamenám, že povídky na poetovi téměř nečtu a je to pro moji lenost z délky textu. Tady jsem se ale příjemně napjal co to vlastně bude. Nelze zobecnit na nějakou lafstory, pokleslý román nebo cokoliv. Má to napětí, jemnost pro detail, lidskost. Vlastně není potřeba nic víc.

Íránský kabanos
22.3.2015 Jaký já můžu rozdávat pochvaly. Dílo mně bavilo. Teda když to trochu rozepnu, dílo je nenáročný a ani nechce víc než trochu hry, trochu psiny, srandy, bžundy, hlíny. Nevím jestli snad někdy lze přečíst báseň tak jak chtěla být čtena, proto to beru jako vedlejší. Raději neuvažuju v krajních mezích dobrý/špatný, líbí/nelíbí, spíš něco k věci než takhle. ...

Íránský kabanos
15.3.2015 Kristova noho ! Je to skoro jako hádanka, teda je a teda není. Hněť mně hněť a hned mě hněď tak nějak to na forbíně bylo. A pak trochu koření, drobky potomků ohně, nemluvě o kabanosu, svatá prostoto ! Ovšem při své mnohoznačnosti a naléhavosti se nelze než chechtat. Snad vědoucně.

Smysl života
14.3.2015 :) Krásné a procítěné

Hvězda
13.3.2015 Pozdrav, na co je tam to C se jménem na konci jestli se můžu zeptat ?

Uléhání
9.3.2015 Pokušitel nepokušitel. Sdělíš nesdělíš. Teď už to beru. U Tebe vím, že nenecháš rukavici na zemi.

Uléhání
9.3.2015 líbí nelíbí ...

Sebezpyt
7.3.2015 To se ví, za ten rok už bych skoro přísahal, že to psal někdo jiný. Protiklad je tam celkem patrný, dejme tomu základ. Hledání mezery při dvou kamenných deskách, hledání "ale" ve větách (dnes taková zaháním), možná bych k tomu všemu připsal především to na konci. Není to vědomí něčeho ani vědění něčeho. Není to ani předtucha, nic tak příli� ...

V davu
7.3.2015 Rým tebe/nebe napadne snad každého básníka. Proto jej nikdo nesmí napsat. Zvláštní vnímání lásky jako nějakého vězení. To je dobrý.

VĚŘÍM LÁSCE
7.3.2015 Samozřejmé je to: Každý je nějaký, všechno má své. Ta důvěrně vymyté téma nenasytné lásky, tentokrát v ženském podání. Náznak masochismu, potřeba kotvy. Řečnická: jak může víra plakat ?

Snad sis nemyslel
15.2.2015 Se sem vracím po nějakým čase. A pořád mně to přijde jako jeden z nejbrysknějších žalmů z bible novodobého autora poezie, jejichž hemžení je naším závazkem.

Pihatí baránci
13.2.2015 Vyčnívá... odpočívá přece na zemi, nechce než trošku klidu. Ne snad minimalismus, ale blízko. Když budu mít troufáka, přihodím díli kolegy Lepa: Nemám rád bonsaje do svého stínu mě pozvat nemohou přes jejich větve nepřehodím provaz a z kořenů /jen to tak trochu křupne pod hlínou/ je vyrvu dvěma prsty kdybych měl důvod

DOTEK LÁSKY
11.2.2015 Tak já si tady zkusím udělat malý úkrok a říct to jinak, třeba několika obyčejnými otázkami na které si třeba budeš chtít odpovědět. Jsou v díle opravdu nutné ty vykřičníky ? Chápu jako vhodnější nechat na čtenáři aby vycítil kde je důraz větší a je to vůbec pro něj ? Jsou stejně tak nezbytná i ta velká písmena ?