Na ostrově 3.2.2019 se sny je to podobný, abych k mnou původně řečenýmu -
neovlivňujou mi přítomnost, když sen mi nemusí evokovat
právě něco neuskutečnitelnýho
Na ostrově 3.2.2019 [i]„Protože člověk zjistí, že fantazírovat o nejisté budoucnosti je o dost méně smysluplné než si užívat přítomnost.”[/i]
nemluvím o nejistotách, a nedívám se zas příliš daleko,
mluvím o těšení se i na na všední věci -
zítřejší divadlo, sobotní grilování, nedělní setkání celý rodiny...
den oněch událostí samosebou prožívám, aniž bych pří ...
Na ostrově 3.2.2019 Určitě, naplňování snů je jedním z hnacích motorů každýho,
byť zcela nepoeticky řečeno...
Každej splněněj sen si vyžaduje novou motivaci,
páč pořád se člověk na něco musí těšit.
I když jsou to jen drobnosti, který můžou jinýmu přijít jako malichernost.
Na ostrově 3.2.2019 něco podobnýho (co se lidí) sme zažili i na Kapverdách,
ale na Srí Lanku se stále ne a ne dostat..., ale jo, sny maj trvat,
jinak jima přestanou bejt
Na ostrově 3.2.2019 hned se to tady líp snáší, děkuju!!
Na ostrově 3.2.2019 tady je bílo - vyprávěj aspoň chvíli...:)
Poprvé 3 30.1.2019 už aby to tu "doviselo"...:)
dík
Známá drobotina 26.1.2019 [i]zahlédl jsem plže
jak leze přes skruže[/i]
X -přízvučná, x- nepřízvučná:
Xxx x Xx
x Xx X xx
první verš trochej, druhej v kontru jamb
mý tělo je můj bůh 26.1.2019 jen bych dodal, že čas, strávenej nad textem,
je sakra znát
Známá drobotina 26.1.2019 škoda, že hned na začátku text klempíruje po rytmu...
Pohled z okna hotelu 19.1.2019 retrospekce k realitě, téměř -
panu polárníkovi by jistě dobře zaznělo,
jak sem i tady (tenkrát) k Roaldovi podotýkal
tipnu si
Holubice 17.1.2019 utopilo, vystoupily, ztratily, uhnětly...,
na druhou stranu poslední verš je pro mě
(nejen co se nekonformnosti použití, a nejen v kontextu)
naprosto skvělej
Nostalgicky šalvějová 4.1.2019 he, Rais..., jednoho napadne, druhýho ne
není to jedno? a nebo -
není to dobře, že se Tvůj text může pohnout i tudy,
že umí připomenout, "donutit" čtenáře dohledat,
co že mu to...??
umíš bejt k poezii pokorná,
dívat se na ni hodně střízlivýma očima,
a stejně tak umíš, jako by se nechumelilo,
zařvat svůj názor -
víc tu takovejch
horizont 30.12.2018 podobný kousky jsou pro mě právě těmi, u kterejch v židli sedávám po nocích
i dny, opřenej v loktech, hledaje možnosti jiných alternativ k úplnému
pozření, ztotožnění se s posledním slovem, nasycení -
dopolknu, a přesto zítra znovu (u stejnýho) někdy zakručí...
díky, za společnost, spolustolovníci