Nepovím, ač ptáš se... 13.4.2012 Vnímání toho dvojverší jako okázalosti je zřejmě moje chyba, myšleno jen v pocitu přirozeného významu.
Dlaně tuším - teď nerozumím, přijde mi ..., aha teď na to koukám, opravuju, moje chyba, opraveno (jež - jenž), díky, ani paní korektorka si nevšimla:)
Listopadové haiku 13.4.2012 :)
Komentář je pro mě někdy těžší, než napsat báseň - taky musíš vyjádřit nějaké pocity, a mnohdy i vyzní jinak, stejně jako záměr díla:)
Ale kdo nic nezkusí, nic nezkazí, žejo:)
posmutnělé haiku 13.4.2012 Jednou, když jsem byl malej, klovla moji ségru - potvora, ale jinak majestátnost sama:)
Díky, Snížku:)
Odmysli slovu 13.4.2012 No jo, musela mi uniknout - v době publikace jsem ještě chodil po houbách:), tímhle stylem a podáním jsi mi asi nejblíž.
Prosím, ne 13.4.2012 Je to Tvoje pero, Tvá poloha, Tvůj způsob sdělení bolesti, pocitu, bez velkých slov a přehnaných metafor.
Snad každý si tady může najít něco pro sebe, přiblížení se k svému nitru ve chvílích smutku či strachu z toho, co je ve všech z nás.
Jak psala Jenn, nevzbuzuje příjemné pocity, a snad to ani nebyl účel, ale ve mně právě tahle, nejen posledním veršem, nechala ...
Nádech 12.4.2012 odkládáš, přestáváš, usmíváš ,raduješ, obnovuješ
tohle nese celou věc jaksi ne nepříjemně, ale to mi zůstalo jako hlavní pocit - skoda.
den/sen, zas/čas - ono se to někdy dá, ale to musí obsah nést forma, pak se to dá přehlédnout.
"s radostí a jásotem odkládáš,
břímě jenž nesl jsi na svých zádech"
tady čárka navíc, a jedna chybí
Zd ...
Nepovím, ač ptáš se... 12.4.2012 Píšu takhle, abych tu nesvítil pětkrát na celé stránce - moc vám všem děkuju, a jsem opravdu rád, když věc zanechá takové pocity :)
Novoroční 11.4.2012 "Pootevřu levé oko
vidím letící cinestar
Tvých minulých dní
lechtivé mrazení
koutků mých rtů
zaplaví dychtivost
touha nových dobrodružství
každodenních doteků
dialogů a příběhů."
Já tu tak nějak zápasím s tím, k jakému dalšímu ten který verš patří.
Vychází mi to, že "mrazení zaplaví dychtivost", coč je divný, že jo? :)
A pak že Bůh není romantik 9.4.2012 vrásky/vlásky - ach jo, taková pěkná věc a tohle...škoda, dvě třetiny zaujaly, a pak tamto:)
Až tam ... 9.4.2012 Jsem názoru, že je jiná, zvláštně pojatá, bez metafor (pravda), ale se závěrem, který proniká do celého obsahu a věc skvěle vrcholí.
Orchideje 9.4.2012 ".a v posledním verši první myšlenka"
Tady jsem se asi špatně vyjádřil - moje první myšlenka po přečtení toho verše, takhle myšleno:)
Orchideje 9.4.2012 "tupá rezonance umrtvila pád domy a zahrady se sesypaly vjedno"
Asi jsi nechtěla roztahat věc do nudle - jinak nerozumím smyslu poskládání (špatně čtivých) vět do téhle formy.
Obsah po mnoha čteních mnoha způsoby dosedl(asi), kam měl, ale úsilí čtenáře skoro sebralo síly k bližšímu porozumění.
...a v posledním verši první myšlenka - tak to už je ...
Zhaslá jiskra 9.4.2012 "Jediná holka v životě,
ke které jsem něco cítil
Byla mou jiskrou v samotě,
kterou jsem osvítil"
a hned tady - akcent v posledním verši úplně rozhazuje rytmus, to nemluvím o obsahu...
Dál jsem nečet...
Úsměv, co vítr k ránu odvál... 9.4.2012 špatná citace- omluva...:),zbytku rozumím ( sval potěšil:)), a nesmrtelnost člověk nebere, je mu vlastním přičiněním, snad schovívavostí osudu, jednou dána - pohrdne-li, v příštím životě se už nedočká...
Úsměv, co vítr k ránu odvál... 9.4.2012 ...stékajících po řasách - a tady už to bylo moc, je to jako hlazení na jednom místě, pak už i zabolí - jestli rozumíš :)
"tím hlouběji do srdce se vrývá
úsměv, co vítr k ránu svál."
možná...
Intmní země 8.4.2012 Ahoj:), já jsem trochu na rozpacích.
První sloka ano.
Potom:
"Tvoje hebké rty
dva chichotající racci mávají křídly..."
To je pěkný obraz, povedené přirovnání.
Ale pak (třeba):
"Miluji Tě okázale a čistě,
probouzím se,
s úsměvem na rtech,
v dlaních obtisky Tvého žhavého těla ..."
Tady mi to přijde vzledem k předchozímu jako z la ...