Vějíř
7.12.2013 zkoušíš jinak, a dobrou cestou proti původním, řekl bych

Koutky od vína
6.12.2013 "a žije jen půl roku a půl roku čeká" Vorono, už jen tohle vytržený z kontextu, bez potřeby vidět jakkoliv ovocnej měsíc, trčí z textu svojí zdánlivou jednoduchostí, však dle rčení je tady síla řečenýho zřejmá, a i díky jí se tímhle posmutnělým, poetickým údolím rád projdu znovu.

Kocour Mourek
5.12.2013 "bolestně zaječel Mirek" tady je ta škodná, a je to škoda:), když říkanka by měla šlapat jak švýcary

Pokus o triolet
30.11.2013 Tebou uvedená stránka odkazuje na středověkou francouzkou básnickou formu - [i]kde je tu, do frasa, dajaký Garan[/i] (on v případným čtení tohoto doufám že nadhlídne:)

Pokus o triolet
30.11.2013 ponejprv žes zmínil triolet, tak jsem se i zaměřil, a nemůžu se dopracovat formy "abaaabab"..., ale beru si obklikou jako fajnový čtení, v hrubozrnosti a lehce tesknýho v kontrastu - pak spokojenost, jo

Harimauda
30.11.2013 podlé, hm, možná ano:)..., já ale haiku beru jako okamžik, který osloví ihned po přečtení, text, kde nemusím bádat, variovat, hledat možnosti uchopení, různorodost náhledu a podobně, víš? jen to zkoušej, jako my všichni zkoušíme:)

Harimauda
29.11.2013 "Aspoň tak to mám z vyprávění..." autor haiku si nenechá nic vyprávět, to on má být tím vypravěčem :)

Harimauda
29.11.2013 jedno z nejkrásnějších zvířat na zemi, ale bohužel, ani tak:)

Harimauda
29.11.2013 "jako haiku" je to zvláštní shluk dvou obrazů, a pokud autor vnímá jako jeden, zasáhl, popsal nespatřitelné v tom jednom momentu - nemohu přece vidět popisovaný děj, a zároveň vnímat pohyb nade mnou, a jestli v představě, pak se haiku nekoná:) "jako haikuidní" neumím, nevím, pořád v doplnění "haikuidní" spatřuju pokus autora o ...

Slouha dvou pánů - úryvek
29.11.2013 to vůbec není špatný... jen první vjem z "nos na stůl" - to určitě, já ho tam dám, a ty mi ho přirazíš půlitrem, eh:)

Za ucho pramen a kdo dá víc
28.11.2013 text k obrazu jakby mimochodem podotknutý, ale stojí si i sám o sobě právě v té uvolněnosti řečeného i bokem k němu dost pevně

Nezemská v rukách
28.11.2013 "času na dvě dlaně/dech, co sklápí hlavy/oči na lopatkách" tímhle ses mi trefil, i když kolem povícero cukru..., a ne že bych nemohl dodat víc, jen si dneska tak trochu sobecky myslím na sebe, tak promiň :)

Když prší nový den
21.11.2013 ke škodě věci ta spousta adjektiv

Podzimní nostalgie
21.11.2013 škoda míchání jambů a trochejů, rytmicky zcela protichůdných

Dvě hodiny odpoledne
21.11.2013 skoro mám pocit, žes tu myšlenku ne že odflákla, ale spíš nechala pro lacinou rétoriku odejít - a právě po ní (po původní myšlence) se věc v závěru roztržitě poohlíží, že víc se dalo vycedit

Martině
21.11.2013 ne, ne a ne, respektive nechápu důvod publikace - psals poprvý? tak proč právě sem, proč takhle? jestli jsi chtěl řict někomu něco osobního, proč se tím právě na poetickým servru "chlubíš"? - jako vyznání (eh kolikrát to tu už řečeno) určitě jo, jako kus poezie už víckrát nechci, nechci!!!

Balada martinská
20.11.2013 ze všech k hodnocení daných si nakonec po dlouhem rozjímání mezi Tvou a Oldovou vybírám tuhle - pro pestrost jazyka, tématické barevnosti a technické vedení veršů, a i díky tomu přehlížím chybu v závěrečné sloce: "jako si předzim honosí matoucí ozdoby dvakrát se zatím obnosí volební období" ( pouze a jedině "honosit [b]se[/b]")

Rozloučení
19.11.2013 "zní to asi hodně divně, ale při psaní nemysli na ty druhý, ale ani na sebe" Jistě že autorův pocit z výsledku je prvořadý, tady nepřímo řečeno ve smyslu soustředěnosti pouze na text samotný, nepřemýšlením o vlastní invenci, o tom, jak čtenář pobere - o podvědomé snaze vyšlápnout směrem k němu cestu porozumnění, schůdnější interpretace vlastn ...

Rozloučení
17.11.2013 zní to asi hodně divně, ale při psaní nemysli na ty druhý, ale ani na sebe

Rozloučení
17.11.2013 ...a závěr musí podtrhnout, ne nostalgicky - až pateticky "shltnout" celou věc