Na konci cesty 22.3.2010 Neboj, již dávno jsem postřehl rozhovor mezi tebou a někým, že tvé básně jsou vlastně příběhy jiných lidí. Jen reflektuješ to, co jsi slyšela.
Ani ne tak kritik, spíše s(k)eptic. Ne vše od tebe je "špatné". Stačí hledat :)
Jest Madonou 21.3.2010 Každá doba má svou ikonu. S přímočarostí souhlasím, ale tady je podle mě na místě. Jinak to snad ani nejde :-D
Otazník 21.3.2010 Mám rád hraní si s determinismem a jeho lehké vyvracení :)
Zbraň na níž není zbrojní průkaz 21.3.2010 Propracovat začátek a nebude co déle řešit. Zbytečná dramatičnost stahuje zájem o pokračování ve čtení. Naštěstí se pozvolna vytrácí. Druhé čtení neuškodí.
Stín 21.3.2010 Lehké vady na kráse se dají přehlídnout k poměru celku. Dobré.
Na konci cesty 21.3.2010 (Nesouhlasím. Taoismus se na to dívá jinak. Budiž.)
Báseň je asi výpověď vlastního závěru. Proti tomu nic nemám. Lépe by tomu seděl jiný literární útvar, ne báseň.
Čas... 21.3.2010 A ... !
A ... !
A ... !
Pracuj s formou. Umíš to, ale nechce se ti. Škoda, mohla to být bomba báseň.
Přísaha 21.3.2010 Polovina básně se dá zhrnout do dvouverší se silnějším nábojem, zbytek poupravit. Ať čtu jak chci, stále mám pocit říkanky nebo nedej bože, takového toho hip-hip stylu. Celé je to zkostnatělé, konstatování holé věci (přísaha je milá, ale nejde v ní cítit upřímnost).
Asi jde o účelou báseň pro jednoho, než o samotnou formu, co?
samo.. 21.3.2010 Nevím. Zdá se mi, že už vlastně neskládáš básně jako takové. Spíše komponuješ slova ať "nějak" zní.
Myšlenka tam nejspíše je, působí ale že je obsažena jen v jednom jediném slovu. Zbytečně moc guláše okolo a čtenář se rychle přežere.
Silně to ztrácí své kouzlo.
V představách snění... 21.3.2010 Působí to jako jedno velké souvětí vyjadřující myšlenku. Mám pocit, že je to "báseň" jen do počtu. Nemastná a neslaná.
Víra nepomůže 21.3.2010 Nechtěj mě rozesmát. Vlastně pozdě... :-D
Teda, Karle, ty seš ale prase! 20.3.2010 Jako by mi to někdo četl v hlavě. Velmi čtivě napsané. Hold, členky něžného pohlaví umí psát :)
Zpátky pár let 20.3.2010 Kočko, přesně tohle znám. Hold svět jde dál, i když nechceme.
Jen malinkatá věc. Při prvním čtení jsem viděl verš
"zašité do rozbitých OKEN" - musel jsem se pousmát nad tím.
Ale Tvé podání je bližší každému člověku.