Jaký jsem žák
19.1.2009 Klasický myšlenkový pochod ^^

Jednou stejně zemřeš...
19.1.2009 Shunker: ty záprdku =D sám víš kdo z nás z dvou je větší magor (legálně/ilegálně). JJ a hned bych se prodal na stranu nepřítele než na Tvou, schválně!

Jednou stejně zemřeš...
18.1.2009 Shunky je fakt divný týpek, ale jsou i větší bohužel ... Ale on je fakt schyza člověk.

Natural 95
15.1.2009 hahaahahahahahahhaha good one něco se mi na tom setsakra líbí a nevím co přesně

Smrťákovo vyznání
14.1.2009 Drž se toho kopyta a nakopeš časem všem zadky :D Pěkná báseň

PRO VERONIKU
14.1.2009 Lehce dotáhnout pár věcí a bylo to by to luxus čtení, ale takhle ...

HOŘKOST
14.1.2009 Realita po polibku bolí, to ví každý.

Nahá nenávist
14.1.2009 Zajívamá formulace.

Přání
14.1.2009 Po tomhle jsem dostal chuť na lehkou sebevraždu nebo na kyadnid draselný.

Z bahna do bláta a zpět
13.1.2009 Podobných děl jako tohle je tady opravdu málo. Báseň má silné a slabé chvilky, to ji nevadí. Denní čtení ke kávě.

Zdlouhavé epigramy - I
12.1.2009 I tak se dá.

Slabost
12.1.2009 Na začátku jsem měl jisté obavy číst dál kvůli slova "nesepíná", elektrikářský výraz :D Jinak jistá neotesanost v básni ji dává specifické kouzlo a v kombinaci" vyznání a prosby" působí čtivě, nenuceně, tak trochu více lidsky.

Pláči
12.1.2009 Mám podobný pocit jako Refugee. Rozpolcenost ohledně tvých děl, a to je snad i dobře. Díla mají něco vyvolávat, evokovat.

Chuť
12.1.2009 Líbí se mi volnost básně. Toť asi vše ...

Children of madness
12.1.2009 Těžké se vyjádřit, báseň musí nejprve ve mě uzrát abych věděl co si mám myslet. Rozhodně několikrát přečtu s odstupujícím časem.

Sen
12.1.2009 můžu jen říct "hmmm Hmmmm HMMMMM" (palec nahoru)

Už zase
12.1.2009 Amen!

Rozchod
11.1.2009 podle mě to druhé spíše. Díky bolestem a strastem vidíme jasněji to krásné, když je to naopak, stane se to brzy rutinou a kýčem, přestane nás to bavit. Jinak báseň opravdu hodně říkajíc.

Jsme a nejsme
11.1.2009 Žeby dualistický problém? Lidi jsou složití, tomu se nevyhne nikdo.

Rozchod
11.1.2009 Tj vždy záleží na úhlu pohledu. O těch každodeních bolestech je škoda mluvit a psát. Píšou se a žijí se sami, s námi.