Osiris 2.10.2013 A tehdy vzkřikne noc jak racek nad sítěmi
zatímco první paprsek se střemhlav řítí k zemi,
den probouzí se, zbavený všech pout.
Pod letmým dotykem té neskutečné běli
girlandy můr se náhle rozletěly.
Z nich každá odnáší si tisící díl těla
až ránu zůstane jen slupka ztrouchnivělá
jež ve větru se hrozí rozpadnout...
Ten závěr je skvostný. Zajímalo by ...
Zapomínám 2.10.2013 Někdy už ani neslyším
symfonie v barvách padajícího listí,
v kapkách deště tříštícího se o olomouckou dlažbu.
(Řekla bych, že malé "o" - olomouckou :) )
Úsměv 2.10.2013 Fialko, až budu mít dost času, abych to zadaptovala celé, tak se dočkáš. Zatím to nejde, budu na tom muset ještě pořádně zapracovat, aby tam nebyly zbytečnosti :)
Oheň dohasíná 2.10.2013 Dík, to si budu muset někam napsat :)
Oheň dohasíná 2.10.2013 Co je to "sevřená forma"? Už jsem ten výraz četla mockrát, ale pořád si nejsem jistá obsahem.
SEKERA 29.9.2013 Dnes by mi úplně stačila ta první sloka, jen ten první řádek, a měla bych nad čím hloubat :)
Hledání 29.9.2013 Dnes samé dobré věci... asi mám tu pravou poetickou náladu :)
Podzimní hra se slovy 29.9.2013 Ty mně dneska píšeš z duše - podzim je můj čas. A ještě modrá a šedá do toho... :)
lampy... 28.9.2013 Nemůžu si pomoct, pořád to čtu takhle:
dvě lampy, jejich stíny
dvě těla
dva paprsky světla
že zářit jsi chtěla
jinam
Ztotožněn 28.9.2013 Myslím, že reagovat na něčí komentář je (většinou) něco jiného než zodpovědně pročíst, promyslet a okomentovat něčí dílo. Taková věc se nedá dělat ve spěchu, když se o to pokusím, většinou něco přehlédnu a je z toho jen faux-pas.