Vstříc 7.12.2006 Nekomentuji. Nemám slov. Jen prožívám si tiše tvou milou tak a úpěnlivou řeč. Ó, jak rád bych slyšel tato slova, některou z žen, ke mě hovořit.
Ta touha 7.12.2006 Moc se mi to líbí a z duše mojí hovoří.
Dvě 7.12.2006 Was sagst du mir? Já mám zmije rád a žiju s nimi v míru. A takhle se nechová žádná z nich. Radši pranýřuj přímo samého arciďábla bez zvířecího podobenství.
Hlad 7.12.2006 Nerozumím ti. Taky nemusím rozumět všemu. Je to rumraj, rumraj tvojí duše a těla, jež se perou.
Jen 7.12.2006 hezká báseň, těžká cesta. Jako kdyby až ve smrti končila. Ano absolutní láska začíná až v ní. To je východisko smrti. Ale co teď, za života. Musíš přece trochu slevit. Vždyť ti má kdo pomoci, vždyť tady je někdo kdo na tebe dopustit nedá.
Tomu s rozbitou tváří 7.12.2006 všechna bolest světa je v očích ponížených lidí. Pomohu, co mám sil. Celou jejich bolest ale neunesu, mám jí jenom v očích a nerouhám se Kristu, to jenom on dokázal a nikdo z lidí dalších.
Neříkej 7.12.2006 Slovo nosí pravdu, to jenom prázdné hlavy berou slovům jejich význam. Nelze házet všechny do jednoho pytle lživých slov. Více optimismu a víry. Tejtej. Já tě miluji. Ty mi snad nevěříš?
Když 7.12.2006 báseň povedená s rytmem i melodií. Náplň lidská, kterou ale jeden člověk unést nemůže. To jenom Ježíš mohl na sebe vzít celou bolest lidstva. My pomáháme v mezích svojích sil a zbytek máme v zaslzených očích.
Alchymie 7.12.2006 bla, bla, bla!
Hezký. Ale jak mám přijmout dokonalé ve své nedokonalosti.
Jasně budu muset lhát. To nejde. Poraď neco jiného, tejtej. Mám stále větší strach a řešením je stále jenom Villon.
F. Villon 7.12.2006 est!est!est!
pryč s vaším proklatým "lidským",konvenčím životem,
svět je tak krásný a vy ho celej sežerete.
umřít, umřít, umřít a nevidět.
do té doby žiju jak jsem narost!
hezký - tejtej - hezký