Kavárnička ti slouží jako prostředí pro výměnu informací o tom, co zrovna uživatelé mimo Poetu dělají.
Luigi Přemýšlím, co napsat, jak nazvat tento zvláštní stav návratu a zároveň neurčitosti. Některá setkání z vlastní dávnou aktivitou jsou současně k úsměvu i k zamyšlení. Před 52097 hodinami jsem tady utrousila lakonický vzkaz: "čekám...". Možná opravdu jsem čekala až doteď... Co právě dělám? Otvírám oči. Vracím se nejen sem. Ale nevím, na jak dlouho, kdo nebo co -anebo jestli vůbec- na mě čeká... (před 66872 hodinami)
Luigi, tvých 52097 hodin nebylo jistě jen čekání - bylo to myslím činorodé čekání...i ve slově samotném slyším naději. Horší je už /na/nic nečekat. Díky za návrat/y/