Ano, písňový text má svoje specifika, má oporu v hudbě a většinou přesný, neměnný rytmus.

Mě třeba kamarádka, co také píše, řekla, ať se spíš držím psaní písňových textů, že mi to jde lépe než obyčejné básně. Tak nevím, každopádně tvořit písňové texty mě baví.

Pro mě jsou důležité obě části - forma i obsah. Rozhodně nebudu vychvalovat formálně dokonalou báseň, bude-li opěvovat dejme tomu terrorismus nebo masové vraždy. Stejně tak ale nedokážu dobře ocenit dílo, kde mi estetický dojem nabourávají špatné rýmy, klišé nebo chybný rytmus. Je to jako s písněmi - dobrý musí být text i hudba. Mám třeba vlastní báseň, kterou mám docela ráda, a kolega ji zhudebnil. Ovšem výsledek je tak tristní, že se jím nikde nechlubím.

Hesiono, souhlasím. Psaní básní je zřejmě opravdu něco těžkého, proto jsem s tím přestala-nechala jsem tu jen dvě své básně, které jsem trochu upravila, protože si myslím, že obsahově nejsou špatné.

Možná básním asi úplně nerozumím, vždycky jsem u jejich psaní kladla důraz spíše na obsah a proto dávám básním, které se mi obsahově líbí víc bodů. Prostě si myslím, že báseň byl hlavně měla čtenáři něco říci pocitově, i když chápu, že někteří kladou důraz spíše na to formu a obsah je (možná) tak nezajímá. To je můj názor, druhým jejich neberu

způsob komentářů je dán každýmu jinak, někdo cílí oklikou, jinej rovnou ke kořeni -
slušnej autor (byť v trpkosti) rozezná, dobrej pobere bez rozpaků i přímost, špatnej neunese

komentář bejvá mnohdy těžší psaní...
jinak souhlas

Autor si nesmí myslet, že terčem kritiky je on sám. Ano, bohužel se často se svým dílem tak ztotožňuje, že jakýkoli negativní komentář vztáhne automaticky na sebe, s tím ovšem nic nenaděláme. Ale je třeba slova vážit. Ne mírnit a zlehčovat svoje hodnocení, ne ustupovat ze svých názorů, ale měřit způsob, jakým dám najevo svůj čtenářský dojem.

pokusím-li se vážit slova,
čtenář to pozná