To záleží jaká kritika. Myslím si, že objektivní kritika je to nejlepší, co může dát čtenář autorovi

"Neuráží mne to, netkne se mne to; píši pro své bratry, pro ty, kteří si sednou nad mou knihou zádumčiví, s touhou zapomenout...."

ano...

Velmi mě zaujala slova mé (teď již bývalé) přítelkyně - resp. slova jejich lektorky z taneční konzervatoře.
Kill your baby.
Člověk si stále hýčká ty svý dílka, kterých si nade vše váží a nechce často vidět jediné křivé slovo. Proč?
Jsme tak přízemní, že se nedokážeme s nadhledem přehlédnout pár slov proti?
Kritika sama o sobě je každým pádem posun kupředu. Pokud se člověk nechce vyvíjet ať rovnou zakáže komentáře u díla, (to by se ale ochudil o pochvaly, že?) já vím, že je víc serverů s větší kritikou než zde, ALE. Kdo chce někam směřovat, přece nezabředne u svých malých dětí. Budu se asi hodně rouhat i sám proti sobě, ale jsou to "jen" slova. A pokud jako básník chci jít kupředu, nelze než kritiku přijímat s otevřenou náručí. V básni přece jde o to - stvořit náladu. A kdo jiný nám nastaví zrcadlo než kritici, ať už jsou takoví, makoví. Dík za ně. Není to vždy snadný úkol tohle povznesení, ale dík.
Jinak dle slov Otokara Březiny : "... nikdy mne neuráží, slyším-li - Vašim básním je těžko rozumět. Co jste tím a oním chtěl říci? Vaše umění jest neužitečné. nepovzbuzuje, neunáší k činu. je zbytečné, kuriosní, neujme se v širokých vrstvách... A všechny podobné řeči, které jako průtrž mračen na mne se slejí ze všech novin, až vydám svou sbírku. Neuráží mne to, netkne se mne to; píši pro své bratry, pro ty, kteří si sednou nad mou knihou zádumčiví, s touhou zapomenout...."

Josef FoFo kritiku, názor a komenty svej básniček nese hrozně těžce

Michael ale on si začal já mu jen nastavil zrcadlo a ejhle jak se jeho komenty najednou změnily po mém zrcadlu!

Cituji tvá slova, Roberte: "Kritika má pro mne smysl tehdy, je-li názorem s cílem povzbudit, pozvednout autora a ne jej srazit" (22.7.2012). A tvůj komentář k básni Flambované já (Josef FoFo)z 23.7.:
„Obludné bublinky - je velmi nechutný a nepříjemný slovní spojení je to přehnané zvláště v návaznosti na další řádek prázdné peněženky které úžasně vzdychají [nas tím žejsou prázdné???] obsažená bída je logický a tedy i básnický nesmysl. Druhá část dílka nenavazuje na první část. Báseň působí jak by ji psal žák čtvrté třídy.“ Plus tvé bodové hodnocení...

ano názory beru jako každý kdo ví že nic neví

Rozumím, ale i laik přece může napsat co ho zaujalo, a co ne..., a proč ano a proč ne, komentuje (kritizuje) ze své pozice, a jestli autor bere jen komenty od lidí vzdělaných a z jeho pozice pro něj nejvhodnějších a jediných platných, dělá chybu...

stranger-ale jak říká jedno čínské přísloví -Jde-li o to kárat druhé, na to je i pitomec dost chytrý - a v této pozici si myslím nechce být nikdo. Takže kárat ne ale názor ano

Takže já tobě, a ty pak mně?
To snad ne...
Komentáře přece slouží autorovi k pochopení vidění díla jinýma očima, očima čtenáře, takže cíle jeho snažení.
Jestli jsem s komentářem spokojený je irelevantní, jde přeci o názor jako takový.
Já nechci jen slyšet že se má věc líbí nebo nelíbí, já chci vědět i proč ano či ne...
Proto přece všichni publikujeme, aby jsme slyšeli odezvu, jasně že pochvala potěší - jsme lidi, ale jen to slovo nás nikam neposune, opravdu jen potěší.
Kritika však nemusí být přímo fundovaná, i člověk obyčejný může napsat názor, který by autorem neměl být zatracován, a jistě mu v mnohém pomůže.

josef fofo-ale já vím, že Tvoje miminka jsou krásné ale když Ty moje jsou taky krásné

Michal Engler-tak tohle bych vážně neudělal. Ale kritiku rád nemám a věřím že ani ty .

Kritika.
jo, fajn věc. ale tady to není o kritice, je to o komentářích.
takže komentáře?
mám ráda
ty k věci, a těch tady pravda ubývá.
byli tu lidé, kteří uměli a dávali skoro až fundované komentáře (skoro až blížící se kritice jako takové) ale těch hodně ubylo, protože komentáře by měli zasluhovat pozornost, měla by být alespoň nějaká zpětná vazba a když není, lidé ztrácí chuť.

komentáře to jsou naše názory. předpokládáme, že každý bude nějaký mít, někdo jednoslovný, někdo rozvětvený.
problém asi nastává ve chvíli, kdy převládají ty "jednoslovné" a kdy mám pocit, že o ty větvené autoři nestojí.
ale třeba se jen pletu
tak jako už mnohokrát

Já osobně se nad kritikou tak trochu bavím, protože nikdo nedokáže o sobě říct víc, než právě tím, jak vidí a komentuje díla druhých lidí.
A všimli jste si, jak rozdílné je vidění i způsob hodnocení od těch, kteří opravdu "dovedou" a těmi, abych to řekla jednoduše, neoplývají onou pokorou, která se právě k "umění umět" váže?;-)...
No nic, usnesla jsem se, že už nebudu vkládat dílka "bez rozmyslu", aby nepohoršovala všechny ty, kteří se berou tak vážně, pokud vůbec něco uznám za zveřejnění hodné. Takže to asi nebude tak moc často...

Mýlíš se Roberte. Existují, opravdu existují. Jen kvůli kritice jsem začal publikovat. Psát do šuplíku je možná dobré, ale člověk potřebuje znát taky názory druhých. Vyloženě se těším na kritiku, jelikož vím, že mě zase posune o kus dál. Tvé ego (bohužel velmi nezdravé) nepřipustí, že by také někdo jiný mohl mít pravdu.
Tímto končím tuto nesmyslnou debatu a dále se tvou namyšleností, arogancí, sobeckostí a tupostí nehodlám zabývat.

HOWGH. Domluvil jsem.

Přísná kritika je velmi přínosná věc, pokud za ní stojí na první pohled vzdělaný a fundovaný člověk, který evidentně ví, o čem hovoří. Přínosnou přestává být tehdy, když se jí ujme podivín, který se za vzdělaného pouze vydává, poněvadž si tím pravděpodobně kompenzuje nějaké osobní problémy. Poctivá kritika se opírá o věcné argumenty, kterými poukazuje na konkrétní nedostatky jednotlivého díla. Nepoctivá kritika je z větší části založena na slabomyslných blábolech, které se posuzovaného díla týkají jen okrajově. A i když vám takový "kritik" bude stokrát opakovat, že zelená barva je ve skutečnosti oranžová, tak se proto oranžovou nestane. Tak jako blábol zůstane blábolem. Takže Roberte, klidně si teď projdi všechny mé básně a nasázej mi tam mínusy, tak jako jsi to dnes udělal Jožinovi - já to unesu. A k tomu ti můžu slíbit jednu věc: přestože umím taky klikat myší, na tvou úroveň se nikdy nesnížím.

Neexistuje kritika, která by byla přijímána. Neexistuje autor, který by kdy kritiku přijímal rád. Neexistuje na světě člověk, a zejména básník či básnířka [ti kritiku přijímají hrozně špatně] jenž by souhlasil s kritikou ať je psaná sebelépe. Kritiku nemá prostě rád nikdo ať profík nebo amatér je to úplně jedno.
Já kritiku nenávidím a hnusí se mi. Protože svoje díla [a všechny] vidím jako miminka.
Ano každá máma Ti řekne, že její miminko je nejkrásnější. Jen běž k mámě a zkritizuj její miminko! Pokud nebude nablízku i tatínek tak slízneš jen seřvání i možná facku.
Takže si Já a Ty přiznejme, že kritiku nemáme rádi a že naše miminka jsou prostě ta nejhezčí na světě!