Potřeba se vypsat a zkoušet se zlepšovat

Co mě svádí -
pocit že to, co jsem napsal, je kus něčeho, co jinou formou nedokážu interpretovat.
Pro mne nádherný pocit, když se k básni vracím, a znovu mi navodí pocity a okolnosti, za kterých vznikla...

Co mě svádí k psaní? - potřeba.

Co mě inspiruje? - život.

Tvé básně jsem četla a nejsou špatné. A nemám k nim ani píp, spíš klobouk dolů. Jen jsem sem dala další variantu. A krom toho jaryne, ta díla měla připodobnit Tvé niterní pocity.Já jsem hold optimista. Tyhle věci znám prostě jen z knih.

No, život i doba jdou dál, to je sice pravda, to ale není důvod, aby někdo psal jinak, protože ta nová doba je. Zkus třeba číst moje díla, uvidíš, žě smutek, utrpení i deprese z toho naprosto kypí a že je to z mého vnitřního ducha a života. V tomhle s Tebou nesouhlasím, ale to je jen můj dojem, který může sdílet pouze hrstka.

O čem to pořád mluvíš??? Copak nechápeš, že toho Dostojevského a Dickense jsi mi přisoudila ty?!?

Já jsem to nemyslela ve zlém. To co inspiruje Tebe, inspirovalo v minulosti i spoustu dalších umělců, o tom není pochyb. Ale život i doba jdou dál. Toť vše.

Milá zlatá, to bych moh´ taky napsat, že mám ze své básně pocit, jako např. ze Shakespearea!!! To, cos napsala, Ti zrovna není ke cti - chtělo by to více pokory a skromnosti. Ahoj.

Pro jaryn - inspirovalo mě Druhé město. Velice slabá dějová linka. Když jsem tu knihu zavřela, měla jsem z toho stejný dojem jako Ty z mého Vrcholu. Ale rozleží se to. Tedy ta kniha, tohle byl vážně pouze krátký experiment. Je zajímavé, že na všech to zanechává stejný dojem.

Kdož máš uši k slyšení, slyš...

Pro jaryna: Nechceš už zavřít tu Annu Kareninovou spolu s Oliverem Twistem a zkusit si přečíst např. Druhé město, Amor a psyché apod. Zjistíš, že na světě je spousta alternativ toho, co a jak se dá napsat. Tím chci říct, že Tě ty slzy přejdou.21. století je přeci ve znamení experimentu, tak proč se pořád držet konvencí a při zemi.

Rozpolcenost, ony nebezpečné schizoidní náběhy... být v pohodě - a myslím tím OPRAVDU V POHODĚ - nepsal bych. Protože, i když člověk popisuje tzv. "šťastné" okamžiky, mezi řádky jsou vždy slzy.

Jo poeta se pozná - má to v duši.
.....až báseň políbí co slíbí bude bez chyby. Taky mám rád hrátky se slovy.

V tom budeme asi všichni básníci zajedno. Bez nějakého vnitřního pocitu to asi ani nejde. Ovšem je pravda, že mezi moje nejlépe hodnocené básničky patří ta, která vznikla z pouhého hraní se slovy a s aktuálním pocitem neměla nic společného

Své psaní prožívám teoreticky. Z dobrého dílka, dobrý pocit to je velká zkušenost. Vlastně píšu o tom v jakém jsem rozpoložení.