smrt

těžko se píše o smrti..je to téma, které hodně lidem zláme vaz...zajímavé podání, ...

Nemyslím si, že je to dílo někoho, kdo si myslí, že jelikož má ke smrti daleko, může o ní klidně psát. Naopak to vyznívá spíše tak, že je autor smířený s tím, že smrt tu prostě je a nikdy nevíme kdy nadejde ten čas. Stejně jako réva zraje svým tempem, my svým tempem zrajeme ke smrti....

hluboký, pravdivý a to podání mi přijde geniální
líbí.

Jelikož a protože nejsem autorem díla, abych mohl oponovat kritikům, pokusím se alespoň mírně zprostředkovat jak to na mě působí.
Nezaměřím se totiž na víno, ale dle textu spíše na révu, a pokud ji zaměním za život, pak mě jistě nikdo nepraví, že je to to nejlepší, co jsem když zažil. A pak první, co se mi při přečtení názvu a popisu vynořilo v hlavě, že víno léty zraje (toliko ke vzdálenosti smrti).
Ovšem pravdou je, že se mi nedaří se s tímto dílkem ztotožnit, proto nebudu známkovat.

další emo...

Lehko si pohrávat se smrtí, když si člověk myslí, že k ní má daleko...

Jako bych to už někde četla.

Já bych určitě neřekla, že smrt je nejlepší víno, protože mám víno ráda. Ale na podobnou úvahu máme všichni nárok.