Noc za nocí,
ze stropu ložnice si čtu
myšlenky načmárané tmou
Mou ženu vedle sebe,
co netuší ve spánku,
jak jí ten spánek závidím
Ten klidný vzdech,
když protáhne své tělo
Je voňavá, teplá, nahá
A mě zmáhá to čtení
Raději bych také tiše spal,
nevěděl nic !
Netušil
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
podívana pro báseň | Lásko | beruška jedinetčná | kam ten svět spěje | Osamělé srdce