
Noc za nocí,
ze stropu ložnice si čtu
myšlenky načmárané tmou
Mou ženu vedle sebe,
co netuší ve spánku,
jak jí ten spánek závidím
Ten klidný vzdech,
když protáhne své tělo
Je voňavá, teplá, nahá
A mě zmáhá to čtení
Raději bych také tiše spal,
nevěděl nic !
Netušil
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
tvý jméno | střed světa | věneček | denní můry | stíny mezi námi