Nedůvěra

minipovídka


Autor: Frida , 10.7.2023, Blogy

  

Už to trvá přibližně měsíc. Stejný čas, stejné místo.

Poměřujeme se navzájem. Podezíravé, divoké tělo jedna pružina. Přivádí jej hlad. A já, z uctivé vzdálenosti, kterou postupně zkracuji, házím kousky jídla. Konejšivě smlouvám, ať přijde blíž, že mu jen chci pomoct…

… svléknout starou kůži. Chybí kousek, tak deset centimetrů - a celistvý dred, přesná kopie kočičího hřbetu, zůstane ležet na některé z cestiček šelem. Nakláním se nad kocoura, v ruce velké nůžky… už už... 

Uskočil. Růžovou kůži s pár novými chloupky špiní prach, rozvířený "vlečkou". Nedá na sebe sáhnout.

Tak snad zítra!

Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Marian67 13.9.2023, 08:49

ono to půjde...dej mu čas a prostor...důležité je kocoura nikdy nenechat si ani na vteřinu myslet, že nemá věci pod kontrolou...prostě se od něj nech ukecat k tomu, abys ho ostříhala ;)

kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 13.9.2023, 19:04

Díky, naštěstí z něj ta "stará kůže" už spadla, měl s tím velké trápení.



kvalitní komentář (0)Reaguj >>

j.i.zahradnik 19.8.2023, 16:58
Hodnocení: 5

Naše rodina je ...no prostě jsme kočičáci. Milujem kočky až na půdu. Tak oceňuji jak dílko tak i Tvoje samaritánství.

kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 19.8.2023, 17:24

Díky, těší mě!!



kvalitní komentář (0)Reaguj >>

bon 13.7.2023, 20:16
Hodnocení: 5

možná jsem ti to už jednou u nějakýho jinýho tvýho textu s "kočičí tematikou" psal.Znovu jsi mi připomněla knížku George Mikese "Číča". Už jsi to četla ?
Možná ještě ne, ale tvůj text je taky pěknej pohlazující od života


kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 13.7.2023, 22:40

Ahoj, ne, ještě ne... pokusím se ji sehnat. A díky za milé slovo.



kvalitní komentář (0)Reaguj >>

Dedek 11.7.2023, 22:35

Tady to chce trpělivost a úplatky.

kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 11.7.2023, 23:34

Díky, Milane. Teď večer tu zas byl, už jsem ho skoro měla.



kvalitní komentář (0)Reaguj >>

Koala 11.7.2023, 18:47

Jo, získat důvěru zvířat je někdy na dlouhý lokte.

I když jednou jsem přijel na jeden statek a tam byl dost zlej jezevčík. Říkali, že nikomu nevěří a na každýho útočí. Tak jsem zkusil jít do dřepu tak 3 - 4 metry od vrčícího psíka a láskyplně na něj mluvil, ukázal jsem mu prázdný dlaně. Samotnýho mě překvapilo, že snad za půl minuty ke mně přišel a lehnul si na záda.

Pak jsem se tam objevil za několik měsíců, počítal jsem s tím, že pes už mě zná, tak jsem nebyl moc obezřetný a za chvíli ho táhnul na nohavici...

kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 11.7.2023, 23:33

Díky za pěknou příhodu, Martine.
Nikdy jsem nechtěla domů jezevčíka. Psy mám VELMI ráda, jezevčík je však záludný... Naše RTW /rotwajlerka/ Gora se /mrcha/ spustila s pouličním drsnosrstým jezevčíkem a narodil se Rufus, 17.7. mu bude 10 let... a mám ho taky ráda. Ale je nevyzpytatelný!



kvalitní komentář (0)Reaguj >>