Stojím na vrtké skále jistoty, sám
Pod stěnou teče říčka nevelká
Vlnka za vlnkou se tiše chvěje
To v dáli tuší silný proud
Po kapkách ze skály víra vytéká
Milióny let
a nebo jenom vteřin pár ?
Ve stínu toho studeného kamene
rodí se sliby věčnosti
Nekonečno otvírá tu svoji náruč,
stálost a pokora létá mezi hvězdami
Co na Zemi ještě život k žití dá ?
Stojím tu a moje mysl na mysli má
„Někdo žije vedle tebe
a věčnost ještě počká chvíli „
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
povzdech | Prstýnek | zradila | je mi smutno | teď