Píší „poetovi se stýská“
I mě, z blízka,
do tváře hledí stesk
Po své mamince
Ještě rád bych, malince,
její hlas a smích
slyšel naposled
Objal ji a hladil po vlasech
mluvil o svých starostech
a tiskl jí ústa do dlaní
Maminko,
nezapomenu na tebe
Snad, kousek od nebe,
spíš na křídlech andělských
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
prostota citů | Kdy ? | vlaštovka | dva ve městě | Naděje