zveřejněno 10 863 literárních děl registrováno 2 222 autorů
Nejvíce potřebují boha ateisté. Co by jinak byli? [Laub]
Další citáty >>
Kdysi jsem vyráběl noviny pro naše malé město. Sám jsem autorsky přispíval málo, měl jsem celou řadu spolupracovníků - reportérů, dopisovatelů a přispěvatelek. Jednou z nich byla celkem známá matadorka literárních serverů, která psala poutavě sugestivní články o horách, přírodních rezervacích a o přírodě vůbec a to tak, že jsem při čtení měl vizi procházky po louce lemované keři a stromy, se spoustů motýlů a brouků kličkujících mezi zajímavými kameny. Znala jich spoustu - těch brouků, kytek a šutrů... Pak mi přestala psát pro nějakou rozmíšku ohledně neekologické stavby.
Scházela mi... i čtenářům. Dal jsem do vyhledávače její přezdívku, kterou se podepisovala pod své věci a internet po mě hodil její stránku na jednom z literárních webů, říkejme mu Brk. Na tomto webu se mi zalíbilo a zůstal jsem na něm dodnes.
Mé první publikované práce nesly ještě stopy mé předchozí tvorby - nebudu to tajit: měl jsem o poezii vlastně představy nadrženého primána. Rýmy, vzdychání, přeslazená klišé - prostě salakvarda. Ohlasy tomu pochopitelně odpovídaly. Jeden z renomovaných autorů pod báseň Co je to štěstí napsal do kritik: Á hele - zase nějaký veršotepec... s tak zřejmým sarkazmem, že by to většinu lidí odradilo od dalšího setrvání. Když jsem tehdy na Brku začínal, měl (tedy ten Brk) v archivu publikací všeho druhu asi 180 tisíc. Všecko přečíst nešlo - to dá rozum, ale přečetl jsem toho hodně. Svitlo mi a změnil jsem styl. Ne - nebylo to ještě ono, tak rychle to nejde. Stačilo to ale k tomu, že se mne všimnul Jirka. Napsal - hele - to není špatný, ale... a vyjmenoval všechny chyby, které na kritizovaném díle našel. Bylo jich...
Po nějakém čase mi poradil, jak tvořit. Není to žádný všelék, ale já se ho chytil a myslím, že mi i trochu pomohl v těch začátcích. Jiří napsal: vyber si téma, nápad a k němu najdi aspoň deset slov, tak jak tě napadnou. Pak k těm slovům připoj synonyma a z těch synonym sestav text. Text potom přepiš do formy verše. Odlož to a dělej něco jiného. Druhý či třetí den (nebo ještě později) si vezmi ten svůj výplod a pečlivě ho přečti. Oprav vše, co se ti nezdá a zase ho odlož. Pokud jsi to napsal v neděli, tak v sobotu to přečti znova a pokud nenajdeš chyby, tak si to troufni otisknout, vyvěsit, publikovat.
Za dva dny jsem se vracel domů (je zcela jedno odkud), bylo po dešti. Obcházím velkou louži uprostřed s plochým kamenem, na kterém zmateně pobíhá černý brouk. Doma jsem zasedl (no jasně, nejdřív jsem sundal kabát a zul boty) a napsal: bláto, louže, kámen, brouk. K tomu jsem si přidružil postupně močál, moře, loď... jen za brouka jsem nic neměl. To se vytříbí, řekl jsem si a psal, škrtal, přepisoval a za nějakou dobu (nevím jakou - když je jeden v laufu, tak čas nevnímá) jsem na papír přepsal to škrtání a bloudění a...
Po dešti zem jak močál klouže
vprostřed něj moře - velká louže
v ní plochý kámen jako loď,
již řídí brouček - lodivod.
Měl jsem pravdu - vytříbilo se... Já vím, na Nobelovku to není, ale byl to začátek, za který jsem poprvé sklidil mnohonásobný souhlasný mruk. Zamručel i Jirka a navrhl společný projekt. Jeli jsme v něm několik měsíců, když potom všelijakými kličkami dal najevo, že spolupráci přerušuje. Píše knihu! prý... ve skutečnosti se rozváděl a nesl ten rozvod moc těžce, než aby mohl tvořit (nebo spíš tvořit společně). Netušil jsem, že ten konec je definitivní. Dnes opět publikuje sám a dělá, že jsme se nikdy nepotkali. Má pro to asi své důvody. Ve mně ale jeho metoda tvorby zapustila kořen a nic na tom nemění, že jsem ji později přizpůsobil obrazu svému.
Začal jsem to psát pro ty, kteří začínají a jak každý začátečník s těžko orientují. Netuším, zda to vůbec někdo dočte. Pokud to ale bude prospěšné jen jednomu či jedné, nepsal jsem to zbytečně...
Tak, kluci a holky a pro pořádek jeden medvědí pozdrav - ahoj!
Jdu na váhu...
(celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
a úplně klidně by to mohlo být i coby nápověda začínajícím lidem, kteří bloudí netovým prostorem a publikují svý věci a pátrají po tom, jak nebo v čem se zlepšit, aby se jejich pocitovky proměnily do básniček a později i do básní.
2.5.2012, 20:37Esli to myslš dovopravdicky, tak je to poklona přímo japonská. Děkuju, Jenny
Reakce: Jenny
3.5.2012, 19:48trochu mě dráždíš, tím co si napsal, ale ...
hlavně ale, by sis poklonu zasloužil ty, a to nejen mou, ale nás všech, co tady jsme, takže ... asi tak no.
Reakce: me2d
4.5.2012, 22:46Dík...
Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě? Použij BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Bajka nebajka | Ach, ta láska nebeská... | Šumavské momentky | Píp | věčný
Klíčová slova
tvorba | začátek | klišé | metoda | úspěch