
Tak sedím, kroutím hlavou a jen se usmívám. A doufám, že budu dost pozornej na to, abych nikomu nenalítnul, ale to se stejně nedá, protože když se člověk zamiluje, tak stejně nevidí věci, který by ho normálně odradily nebo by mu v hlavě vyskočil vykřičník - tady není něco v pořádku. Většinou to přejdeme, že se to spraví a že je to jen malichernost. Tak jsem zvědavej, koho potkám já a jestli naplníme navzájem své představy. Já jsem optimista věřím že jednou ji potkám, doufám že brzy, abych se nemusel trápit se vztahama, který nikam nevedou, i když zas je to dobrá zkušenost do života a kdo neprošel peklem, nebude si vážit ráje - to bylo obrazné 
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Jiskřivá střela 29.9.2010, 20:32
hlavně proto, že jsem šíleně sentimentální a důvěřivá a je pro mě těžký smířit se s představou, že lidi jsou od přírody stvoření, který si důvěru nezaslouží...
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Ani nevím, co napsat.. | Výkřik do tmy... | SVOBODA NEBO KONVENCE? | Udělěj si čas sám na sebe.... | Žiješ tak, jak chceš