Fatalita

úvaha křižovatkách života


Autor: me2d
30. 6. 2010, Ostatní

  

Ono stačí daleko méně na velmi závažné změny v životě, pravda. Já jenom uvažuji, co by se nestalo a naopak - co by se stalo, kdybych se narodil o deset hodin později. To vypadá jako úplná hloupost, ale není jí tak docela. Přiznávám, je to určitá spekulace, je to hraní si s představami. Pochopíte hned v příští větě.
Narodil jsem se na Silvestra, ve tři čtvrti na tři odpoledne. Kdybych se byl narodil o oněch zmíněných deset hodin později, byl bych v obecném chápání věku o rok mladší. Šel bych nejméně o rok později do školy, možná i o dva, vždyť i tak jsem šel do školy jako pětiletý plus osmiměsíční - tedy brzy. Pravděpodobně bych po deváté třídě neodešel na průmyslovku do L. Třeba bych se nedostal k lehké atletice, k házené a volejbalu. Šel bych později na vojnu i z vojny, nedělal bych pravděpodobně v chemičce. Určitě bych nedělal vedoucího propagačního oddělení, ani později i asistenta generálního ředitele. Nepoznal bych svoji ženu, neměl bych s ní syna, prima chlapa, z kterého mám radost, protože se má k světu. Bůhví, zda bych se vůbec oženil, protože jsem byl na holky a na ženské trouba. Čertví, zda bych měl nějakého potomka a tím pádem bych neměl ani vnuky, další z mých životních radostí. Zcela jistě bych nebydlel v L. a neměl bych to daleko k mému starému tátovi. A nakonec - třeba bych to měl ještě mnohem dál : několik mých blízkých přátel a spolužáků skončilo v Indii, v Kanadě, v Australii, v Holandsku, prostě ve světě...
Kdoví, čím bych byl a kde bych byl. Co bych měl, či spíše neměl…

…a to všechno pro deset hodin...

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

j.i.zahradnik 4.7.2010, 15:40
Hodnocení: 5

Přesně tak, každej okamžik může vystřelit jinam...já takových okamžiků, jako asi každý znás měl v životě taky několik

Reakce: me2d 4.7.2010, 22:05

Jistě - několik, ale tenhle byl první a proto klíčový


Reaguj >>

zon 30.6.2010, 22:03
Hodnocení: 5

Taky mě to kleplo mezi uši méďo. Když mi bylo asi deset ( a svět oplýval veškerou pomyslitelnou nádherou a život byl jen slastný sen - řečeno Saroyanem ), měli jsme se stěhovat do jinýho města. Náklaďák už naloženej, ale nakonec jsme zůstali. Proč? To je na povídku Chci jen říct, že každej okamžik může vystřelit jinam "nalajnovanej" životní příběh. Já nemám rád determinismus, mám radči svobodu Dobrá úvaha

Reakce: me2d 30.6.2010, 22:24

Ano, to je velice podobný případ...

Reaguj >>