Dal jsem jí dar
a díky nečekal
Šátek, snad z kokonu,
a smekl poklonu
za její ruce
mě svírajíce,
za její vlasy,
jako zlaté klasy,
za její oči,
z nich se hlava točí
a za vůni
Topím se v tůni
svých vizí,
ač drcen krizí
svého věku
hlásím se ke člověku
Hodnocení: 4
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
to nic, to jen bourec, tak ještě jednu, nebo dvě ? díky za shlédnutí i komentář
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
marná snaha | na Zelené hoře | rozum vola k rozumu | za hranicí všedností | krádež