zveřejněno 10 863 literárních děl registrováno 2 222 autorů
Všechno, co si někdo dokáže představit, může někdo uskutečnit. [Verne]
Další citáty >>
Bohu blíž – ale jak ?
úvaha o tom, co jedni preferují, druzí odmítají a třetí vědí, že pravda není uprostřed, ale úplně někde jinde
Autor: me2d
, 7.9.2009, Ostatní
Třeba se Bůh jmenuje po zaměstnání Franta Vomáčka,nebo tak nějak podobně...
Čas, který věnovali lidé otázce Kdo, nebo co je to Bůh se už počítá na tisíce let. Zatím – co já vím, ještě nikdo nepřišel s něčím, co by vypadalo jako smyslově uchopitelné, pravděpodobné a erudované. Při obyčejném sprchování mne inspirovaly - nevím proč – náhodně vzpomenuté myšlenky futuristických science fiction. V některých z nich (Stanislav Lem - Návrat z hvězd - například) se popisuje jev nazvaný dilatace času, o němž poprvé jako o fenoménu psal a mluvil nikdo menší, než Albert Einstein, jako o jednom z důsledků platnosti teorie relativity. Einstein to byl – krom toho, že to byl špičkový vědec, který svou dobu předběhl o mnoho staletí a možná i dál - kdo byl Bohu ze všech lidí nejblíže, daleko blíže, než kterýkoli z papežů a náboženských mystiků. Einstein totiž té své teorii dilatace času dal i matematickou podobu, dá se tedy říci, že Boha nepřímo vypočítal. Každému je snad jasné, že výpočet nebyl dokončen – to už by Bůh nebyl tajemstvím, útěchou slabým a obživou teologů. Nešlo to dokončit a ještě dlouho nepůjde, jestli vůbec kdy... a jsou pro to sakra dobré důvody, o nichž píši dál.
Musíme si nejdříve načrtnout spojitost mezi Bohem a dilatací času. Netajím se s tím, že je to spekulace – ale nemyslím, že pouhá. (Spekulace je předchůdkyní teorie a teorie – to je už vědecká disciplina ). Podle Einsteinovy teorie relativity - velice prostě řečeno - plyne čas v okolí předmětu, který se pohybuje těsně podsvětelnou, světelnou nebo ještě vyšší rychlostí, pomaleji než jinde. Je skoro jisté, že tento úkaz existuje i při rychlostech daleko menších. Lze tak předpokládat, že i jen běžící atlet stárne pomaleji na dráze, než při čekání na autobus. Tady jsou ty rozdíly jen na skoro teoretické úrovni – mizivé, zanedbatelné. Ale jistě jsou... Do sumy rychlostí je třeba promítnout i rychlost otáčení Země, případně rychlost pohybu Země po ekliptice, dále rychlost pohybu Slunce kol středu galaxie a tak se dá pokračovat po nebeské hierarchii do nekonečna.
Podle teorií slavného Berty by byla jedním z atributů Boha jeho nekonečná rychlost. Vycházím z asi správné náboženské doktriny, že Bůh je všudypřítomný. Pokud tomu tak je – znamená to jediné : je skutečně nekonečně, absolutně rychlý a to zase znamená mimo jiné, že Bůh nežije v čase, ale mimo něj, nebo - a ani to není vyloučené, že Bůh je mimo jiné sám čas. Nekonečný čas a lhostejno, zda lineární, nebo nějakým způsobem dilatovaný, zakřivený. Bůh-čas je tady zřejmě z našeho pohledu odjakživa a není třeba se ptát, co bylo před ním. Není to třeba a především to není k ničemu, protože naše lidské receptory nemohou registrovat parametry jako je nekonečná rychlost a další vlastnosti předpokládaného Boha, které s ní tvoří jednotný celek, charakter. Všudypřítomnost Boha už jsem zmínil, za zmínku stojí předpokládaná paralelně existující nekonečná kapacita paměti, receptorů, vyhodnocování, exekutivy, či operativy v obrovském prostoru vesmíru. Zdá se, že každý z nás a všechny objekty i subjekty ve vesmíru jsou Božími čivami, receptory i nervy - a snad i součástí jeho vůle.
Jen na okraj ještě lehce tečnu opět nekonečné (jak jinak) jeho možnosti transformací hmoty a energií. Jak hloupé a překonané je obmýšlet takovéhoto Boha lidskými vlastnostmi jako ješitností, láskou, zlobou, úplatností a dalšími ( vždyť co jiného je modlení, vzývání, oběti, sliby a jiné vypočítavé neupřímnosti ?). Pak už jen shodnout se na takové maličkosti, co je to Bůh, případně ještě jak vypadá. Těžko jako důstojný vysoký stařec s bílým vlajícím vousem – to je představa směšně středověká. Stejně směšný je fakt, že nemám k dispozici lepší podobu, kterou bych poskytl namísto té zavržené středověké. Jenže -už jsem napsal proč... jestli mne to omlouvá.
Co z toho vyplývá ? Mnoho věcí, ale já mám teď na mysli jen jednu : kdo chce být Bohu blíž nemodlí se, nechodí do kostelů, leč potěšit se architekturou. Nestuduje teologii a bibli bere jen jako kus historie vývoje lidské společnosti a zajímavý literární útvar. Bohu blíž, než teolog, bude student a pak absolvent teoretické fyziky a matematiky.
Náboženství a církve měly s odhlédnutím od použitých forem zásluhu na utváření společnosti, na rozvoji věd a umění. Jejich formy práce jsou však už v podmínkách dnešního lidstva zastaralé a jsou před zánikem, přinejmenším však jsou už daleko za zenitem svého vlivu na další dění ve světě. Nebude to zítra, ale nebude to trvat ani sto let a církve budou jen kluby starosvětských snílků a mystiků, asi jako jsou filatelisté, nebo sběratelé čehokoli...
Franta Vomáčka, Země ( na doplivnutí od Slunce)
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Pedriiito 13.12.2009, 16:29
Zajímává je i myšlenka, že má bůh rád matematiky...to bych si potom u něj vůbec neškrt
vlastně jako do teď 
Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě? Použij BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
prosincová | První sníh | rieču | Pro Lucku i pro Petru | Tulipán