Jedna ze těch silných chvil mého života...
Jsou chvíle, kdy se už na svět chcete dívat z nebeské výše...
Věnováno blízké osobě. Asi nejsilnější a nejosobitější báseň o tématu lidské bezmoci.
Inspirací této básně je soulad a harmonie...pochopí snad jedině ten, kdo miluje doteky klavíru
Tady ta báseň je spoluautorská, věnovaní L.K.
Žánrem této básně je tzv. emocionální souverší, kde je kladen na emocionální prožitek z básně nad její logickou skladbu.
Volné psaní na téma objevu prázdného nemocničního lůžka potaženého černým saténem...
Název řekne hodně o tom, co je obsahem těchto veršů
Věnované čtvrti, kterou z mnoha důvodu mám moc rád.