zveřejněno 10 862 literárních děl registrováno 2 222 autorů
Slova se nepočítají, ale váží. [Přísloví české]
Další citáty >>
Motýli - Lepidoptera
Paví oko je dobře známý motýl, jeden z našich nejkrásnějších. Méně známé ale je to, čím s babočky liší od ostatních motýlů - mají přední pár nohou zakrnělý, takže na pohled vypadají, jako by měli jen dva páry končetin. Housenka pavího oka se živí hlavně kopřivami, také chmelem a jen vyjímečně byla pozorována na jiných rostlinách.
Běláska zelného potkáte prakticky kdekoli a kdykoli. Kdykoli znamená od jara do podzimu. Kdekoli znamená ve městě, na venkově, na louce v zahradě, ale také v Evropě, Skandinávii, Severní Africe, v oblasti Blízkého a Středního východu a v Himalájích. Zavlečen byl i do Chile. Má černé špičky křídel s dvěma tmavými skvrnami, podle kterých poznáte pohaví. Sameček má skvrny na spodní, samička na svrchní straně.
Jeden z našich největších lišajů. Lišajové jsou noční motýli, to znamená že mají křídla skládací a když dosednou, tak je zavřou nad tělem do stříšky. Horní křídla bývají zpravidla zbarvená nenápadně, jako kůra stromu, na které lišaj odpočívá, spodní naopak velmi barevná. Housenka lišaje šeříkového je jedna z nejkrásnějších a nejpodivuhodnějších. Latinské pojmenování Sphinx skutečně souvisí se sfingou - housenka zaujímá na větvičce pozici, ve které sfingu připomíná.
Pravděpodobně ji znáte, nemá žádné specifické nároky na prostředí. Města, vesnice, louky, lesy, zahrady, okolí vodních zdrojů - můžete ji potkat kdekoli. Má teple oranžová křídla lemovaná modrými skvrnkami. Housenky žijí na kopřivách, což je oblíbená živná rostlina pro více baboček.
Lišaj lipový se jmenuje podle toho, že housenka žije nejčastěji na lípě. Lišajové jsou krásní - a jejich housenky jsou dost netypické. Setkala jsem se s popisem, který ji přirovnával k divnému buldokovi... Motýli jsou obvykle předlohou k elfím křídlům. Ale vzhledem k tomu, že elfům moc nerozumíme, nevylučuji možnost, že jsou to prostě elfi, které člověk prostě jen nepozná.
Tenhle lišaj mi jednu letní noc zaletěl do pokoje. Takže jsem si ho měla možnost prohlédnout. Zdržuje se nejraději mezi jehličnany a asi jich nepotřebuje moc, když je k vidění i v Praze. Ve dne bych si ho každopádně hledat netroufala, protože na kmeni stromu je díky zbarvení křídel prakticky neviditelný.
Ten krásně modrý je sameček, samička je dohněda, různých odstínů hnědé, někdy může mít i modrý nádech, siluetu má stejnou. Jehlicový se jmenuje podle jehlice trnité, na které se živí housenky - pak ještě na jeteli, štírovníku a čičorce, jsou to podobné květiny. Dá se vidět docela často.