Když trpíte nešťastnou láskou k osobě, která žije ve vaší ulici, městě, státě, případně na vaší planetě, je určitá šance, že vaše city bodou opětovány. Když ovšem toužíte po někom, kdo žil kdysi dávno, v jiné době, pak evidentně patříte tam, kde bydlí Jarmila. Ta dospěla k rozhodnutí, že když svého milého nemůže mít, tak si prostě sáhne na život ...
Napadlo mě, že slovo nezaměstnaný je vlastně blbost. Nezaměstnaného člověka přece platí stát a tím pádem je státním zaměstnancem. A nemá to jednoduché, má malý (no, vlastně minimální) plat, pracovní dobu dvacet čtyři hodin denně a žádné odbory se ho nezastanou. Jarmila si ovšem evidentně nestěžuje ...
Doba klasických LP desek je už dávno za náma (i když se tvrdí, že se vrací ...), přesto ale se může stát, že vám někdo slíbí sehnat nějakou novou desku. Pak se ho pro jistotu zeptejte na interpreta, protože není deska jako deska a ne každý si pod tímto dojmem představuje nějaký ten hudební styl. Jako třeba Blažej, ten je tedy opravdu z úplně jiného těsta ...
Chlapík toužil po Nele, ale nedal jí na sebe kontakt, takže za své zdravotní problémy z toho plynoucí si mohl sám. Asi měl opravdu blbý den ... a noc.