Zkus čestnost!

O aktérovi jedné mé povídky. Taková blbá říkánka jenom :-)


Autor: Kris Vaňková , 30.8.2009, Básně

  

Na visačce od košile našito máš: SPRATEK,
úsměv grázla dokonale ničí Tvoje oči,
sotva ráno vyjdeš z domu, ráno vyjdeš z vrátek,
vidíš pleš a div Ti srdce z hrudi nevyskočí.

Matka, jejíž jméno jsi nezaslechl už pár let,
bratr, Tvoje spása, která je Ti zakázaná,
proč jsi zůstal sám, jak rád bys poznal odpověď,
brácha už je ve vězení, máma dávno vdaná.

Co Tě tady vlastně, kluku, drží přes to všechno?
Jaké kouzlo může za to, že jsi ještě živý?
Možná je v tom holka, ale není to snad jedno?
Máš totiž to, co Ti v jejích očích stále chybí.

"Zkus čestnost!" Ti řekla matka a šla šlapat chodník,
"Nepokradeš!" řekl zloděj. Lítost z očí tekla.
"Buď zticha!" Ti řekl otčím a rozbil Tebou botník.
"Mám Tě rád..."
Ti řekl otec,
vytáhl Tě z pekla.

Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.

Zobrazeno 27x (přihlášenými uživateli)

Hodnocení: 3.33
(celkem: 10, počet hlasujících: 3)