Prázdná koryta vyschlých vod
Procházím krajem a nemám doprovod
Jsem uschlý kmen s dutinou v břiše
Odraz v zrcadle jež propadl pýše
Les šumí, já však listů prost
Jsem přes řeku beznaděje rozbořený most
A žádná touha mou pustou duši nenaplní
Již amplituda života se více nikdy nezavlní
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Řeky plné kostí | Cizinec | Epitaf | Opilcovo zamyšlení | Ďuravé boty