Žiju si jak v pohádce

Chtěla jsem mít zajímavý život, a když Bůh moje prosby vyslyšel, přišla bolest. Prožívám zajímavou situaci, přiznávám, na jednu stranu je to sranda, jen přemýšlím, jestli přijde sebevražda nebo happyend...


Autor: Kris Vaňková , 21.3.2009, Básně

  

Přemýšlím,
zda má to smysl,
a štěstí přijde
třeba hned.

Mluvím,
taky pracuji,
nemám pak čas
přemýšlet...

Žiju si jak
v pohádce,
bez pointy,
bez konce,

možná jsem jen
postavička
fantazie
lakomce.

To,
co přejete si zažít,
zažívám já;
přežívám,

chtěla bych si toho vážit,
místo toho...
naříkám.

Rum je zázrak,
opíjím se;
jeden důvod: JE proč žít,

skočit dolů
proti bolu,
snad mu taky
ublížit.

Třezalka,
to psychotikum,
denní dávka
najednou,

bylinka,
ta neublíží
kombinací vražednou.

Těžko říct,
zda mám dost síly
nebo málo
Bůh mi dal,

na mé prosby
vystačil si,
po další
už nepřidal.

Znám již míru,
dospívám,
snad jsem velká
holčička,

dlouho čeká,
už jí stačí,
na další rok
nevyčká.

Červená už
zčernala,
červenou se
neznala...

Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.

Zobrazeno 19x (přihlášenými uživateli)

Hodnocení: 4
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)