poněkud "ohraničený" nápovědí nad básní,
která při prvním nemusí zrovna dvakrát
lákat k sklouznutí oka k doprovodnýmu textu,
leč stalo se -
jen prohodím, že tu vidím po dlouhý době pokus
(po přehlídnutí přehršlí adjektiv)
o něco jinýho...
Já jsem odvěký nepřítel takového spojení obrazu a textu (verše) jaké lze tady. Na druhou stranu lepší než vložit šílené video s písničkou. Ale.
Tadeáš pověděl co nabíledni je. Navrstvený metafory, ve kterých bych se na druhou stranu bez obrazové "nápovědy" ani neporadil. Některých metafor se dotýkáš jen okrajově, z původního významu využíváš jen kousek, menšinu. Pro příklad:
Letokruh, kraslice, plochodrážní, a i jiné, ale míň. A mozaika významů se pak sype a každý to přečte jinak. Což není plus ani mínus. Prostě tak.
A za podněty dobrý.
Přidáním obrázku čtenáři upírám jakoukoliv svobodu na uplatnění svojí fantazie při četbě. Přemýšlel jsem nad tím a uznávám, že je to trochu křečovitý systém, nevím, jak by fungovala báseň bez toho, ale zkusit jsem to měl. Asi.
K ostatním věcem je to složitější. Barevné věci se snažím popisovat kreativním způsobem. Přirovnal bych to k určitému experimentálnímu vrstvení barev na plátno pod nějakou představou. Od "hlubokomyslných" básní jsem upustil...hra s jazykem je pro mě důležitá a snad časem přinese své ovoce.
Vlastně nevím, jestli se líbilo, nelíbílo. Nevadí. Díky za kritiku!
Neděkuj. Jen komentuju. Chci říct, že snad není zač (nebo lépe - rádo se stalo)
Není to úplné odepření fanzatie to zase ne, ale nabízíš mustr, kterýho se pak čtenář tak trochu nezbaví. Za pokus to rozhodně stálo, vždy je lepší něco napsat nebo říct, než aby to upadlo v nepaměť. "Hlubokomyslné básně" to je celkem duchamorný pojem, mě se třeba zdá, že i tenhle kousek je celkem náročný. Jinak kategorie líbí/nelíbí pro mě není tak určující. Jestli to mám ale říct, tak mě text zaujal a velmi úspěšně mě vyzval k přehodnocování některých postupů, což se nestává právě pokaždé. Píš dál, budu tě číst.
Tohle můžu. Extra porce metafor, zakořeněných ve všední realitě. Vršíš to jako svatební dort, pořád přidáváš patra. Jediné úskalí, s jídlem roste chuť, to jo, ale nesmíš přežrat čitatele.
Kdybych si odmyslel obrázek, jsem ztracen a musel bych vyjít do ulic hledat to, co jsi napsal (a upřímně, koukal bych po popelnicích).
První odstavec je perfektní, tady problém nemám.
(ale přeci ... kraslice mám seknuté jako fenomén časového úseku - dá se to překousnout i se skořápkou)
Druhý odstavec, neporadím se slovem plochodrážního .
Třetí sloka - alkofixky mi přijde příliš umělé, ale zdařilé označení, bohužel to alko tam smrdí více, než je zdrávo. Samotný fix to popíše, až příliš dobře. (takže "alko" beru jen jako specifikaci pro ne-záměnu s jinými fixy)
A poslední ... proč je tam poslední řádek? Vadí mi, doslova. Spíše to slovo, tečky postačí.
Celkový dojem, je dobrý. Hlavně díky neskutečné nápovědě, co jsi vlastně popisoval.
Metafora potřebuje povětšinou vysvětlit a v takovém hojném počtu, rozhodně.
Jsem spokojen.
(další připomínky nebo rozbor do SZ)
Rozumím tomu, jak jsi to pochopil a je to celkem vtipné... Dá se to vyložit všelijak, ale něco to bude mít společné...
Po stopách přežranosti se vrhneme na některá slova. Nevím v čem konkrétně ti vadí plochodrážní...asi to nezní a nevypadá moc dobře. Rozhodl jsem se pro tohle slovo z důvodu, že nejlépe vystihuje charakter zdí, které jsou rovné, ale zároveň jsou na nich určité hrudky, stejně jako na trati ploché dráhy. Hrudky přidávají i samotní motorkáři a oni samotní jsou zašpinění od bahna, stejně jako writeři od barvy.
http://i.idnes.cz/10/093/cl6/PAR35ef17_001310_1464529.jpg
Alkofixky jsou barevné, voní a drží. Fixky jsou jenom barevné. Co je hezčí slovo je sporné, uznávám, že některé mé polonovotvary jsou napřesdržku... Chámeš.
Je to pravda, asi je to tam navíc. Chtěl jsem báseň ukončit nějak alespoň poloúderně s tím, aby smysl byl co nejvíce jasný. Graffiti nedostávají věnce, ale přesto ten pocit staršího člověka, který to zažil, dává těmto dílům pomyslný zlatý pozdrav.
Káčko - úvod | Desperádos | Ichforma | Zazdění grázlové | Jak ulovit nelovem