Zapomenout

Báseň, leden 2001.


Autor: vyhriz, 26.3.2002, Básně

  

Hluboko černá noc,
v níž volám o pomoc,
pod černým kamenem,
na co si vzpomenem,
v slzavém údolí,
či kdesi na poli,
uprostřed myšlenek,
na louce z pomněnek,
zapomenout.

Pak ráno černější,
mě tiše konejší,
v ulicích bez tváří,
někdy zazáří,
v šedivé vánici,
permoníci.
Kopou a kutají,
zastavit se nedají,
zapomenout.

Celý den v propasti,
do duše neklásti,
marné je myšlení,
zasypané v kamení.

Srdce od zvonu,
uteč do domu,
utrhnout květ,
najít nový svět ,
zapomenout.

Hodnocení: 1.67
(celkem: 15, počet hlasujících: 9)

Zobrazeno 13x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>