VÝZVA BEZ KONCE
Dvě dlouhé nohy půvabné nesou tělo,
dvě rovnoběžky, dokonalost sama.
Z nádhery té mi z mysli nic nezmizelo,
zhmotnělá krása inscenuje drama:
Cílený útok vedl jsem na tu slečnu,
dopřál mi osud tu nádheru hmotnou
a byl jsem vyzván zamířit k nekonečnu,
tam, kde se ty dvě rovnoběžky protnou.
Hodnocení: 5
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
(celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Jak jsem psal, že si rád přečtu něco dalšího, tak hned druhá věc, na kterou jsem od tebe narazil, se mi moc líbí. Poslední verš je úžasný! A zítra si přečtu něco dalšího, tak snad nebudu zklamán. ;D Díky 
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reakce: pedvo 
14.2.2014, 12:14
Dík, takový komentář mi vždycky udělá radost.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
14.2.2014, 12:14Dík, takový komentář mi vždycky udělá radost.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Reakce: pedvo 17.12.2013, 14:21
Rozsypává se rytmus? S tím holt už nic neudělám. Dík za komentík, nějak jsem o něm nevěděl, tak takhle pozdě.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
17.12.2013, 14:21Rozsypává se rytmus? S tím holt už nic neudělám. Dík za komentík, nějak jsem o něm nevěděl, tak takhle pozdě.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Sním a sním | Při kafi | Lávstory s hepíkem | Zóna neúspěchů | Verš více než vázaný