Tichá dohoda vlastní duše
jen povrchní vnímání světa
co ti brání vrátit se
o pár dní zpátky
do reality
když utíkáš před sebou samým
a v každý kaluži tvůj
křivej ksicht
jak charakter co ti odkrývá
skutečnou tvář činů
co se platí
než vyschnou všechny
slzy
bezvládné tělo
na chodníku pro blbce
orosené čelo mrazem
alkoholové tříště
a pár ran do zubů
když holé dásně
ukusují
čas...
Hodnocení:5 (celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 31x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Tady (rozuměj na Poetovi) je škoda, že se nedá více pracovat s textem (něco oddělit, zvýraznit, apod.), první sloka si o to přímo říká - takto působí jako jedna dlouhá věta.
Druhá sloka výborná, a i obsahově celá věc zaujala...
Zdravím, S.
jj, možná jsem se ale ne úplně přesně vyjádřil - zvýrazněním jsem myslel (mimo ztučnění) i oddělení částí sloky do jiné roviny, i zcela mimo ostatní verše (viz Písmák), ale všude je něčeho víc a něčeho pomálu - já jen, že tady s tou by se dalo zmíněným způsobem dobře pracovat...
dolů... | blízkost... | mosty... | čaj... | ulice...