Přikládám
van Goghovské ucho
na tvá rozjitřená mezižebří
a v šelestění listí
slyším povzdech
šílené touhy
jež ve smrtelném víření
vtahuje mé útroby
abych v tobě mohl žít
ale dříve či později
my oba zahyneme
Hodnocení:5 (celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 26x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Rok | Crash test | PředSíň | Veřejní nepřátelé | Povídka o nikom, o ničem a pro všechny