hladíš mě po tváři
jemně a nesměle
hladíš mě po těle
tak zvláštně dospěle
prsty mě šimráš
na bocích
a ještě níž...
voníš mi deštěm
a ještě nějakou vůní
kterou neznám
...
Jsi jako sluníčko
co nesvítí každý den
a paprsky zabodáváš
do mě
a mých stěn...
máš příchuť deště...
jak z toho ven?
když vím,
že tě chci ještě?
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 18x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Změna | Pocity | když skončí den... | Alespoň na chvíli... | Šeptej...