Skoro ani nevím, jak se k ní postavit, ale jak mi řekla moje paní vedle mě - pusť si k tomu něco dobrýho.
Hledám, zkouším, a pak jsem si při tom čtení vytvořil v hlavě hudbu, díky které jsem se do ní asi dostal. A ona pak zněla, mluvila, a byla blízko.
Někdy prostě nepotřebuju nic zvenčí.
Přesto trochu "lovím" Tvé postupy, asociace, a fakt chci - ale tady asi nedosáhnu na to, co bylo (je) kořenem Tvé básně.
I tak jsem rád, že se tímhle způsobem pokoušíš zasáhnout - jsi tu jiný, jedinečný, svůj...
Vyprahlá ctnost | Pokusná | Neznámá | Časem | V proměnách