První 2 bych i vynechal. Skládá se mi lépe bez nich, i pocity tak plynou... Tedy dále bez nich. To je ovšem jediná výtka z mé strany.
Hned první mě chytne a nepustí. Tenhle pohled mě fakt dostal. Druhou pak vydechnu, třetí se nadechuji a čtvrtou zas ztrácím dech. No, možná že zas až tak ne, ale prostě mě to baví. Každý řádek. Děkuji za příjemné počtení.
Jéje, to znám! Po čtyřech letech studia jsem nebyla schopná přečíst souvislý text delší než půl strany. Hned jsem začala přeskakovat a hledat "důležité věci".
No, Oldo. Konečně!!! Už jsem myslel, že Tě nikdy nepochopím, ale tady tu tvou báseň konečně cítím, proplula kolem mě, pak se vrátila, vplula dovnitř a zůstává. Já proplul kolem ní, pak se vrátil a zůstal v ní.
Děkuji.
studium ano, ale studium literatury a náhled do jiných kultur (konkrétně zase to Japonsko a jejich haiku). Mnoho věci se dá říkat slovy ale ještě o trochu víc mlčením.
Díky Strangere, dělá mi to dobře. Na druhou stranu je to trochu zavazující, neboť má o to větší potřebu studovat hledat inspiraci a snažit se o poezii.
vystřihovánky z prstů | Když noc mlčí | Ve zmatcích pravd | Přípitků hřmot | Tokijské květy