Jako čtenář a subjektivní hodnotitel: Jsou tam silná i slabší místa. První čtyři sloky bezva. Nápadité rýmy, dobře stéká a plyne. Však naděje to tiší… to je za mě teda slabota. Výplňkové zájmeno, které trčí právě proto, žes mu na bedra naložil vlastně všechen předchozí text. Celkově se mi to zdá jako značně nevyspělé a nevypsané vyjáření. Bohužel. Celý závěr je pak jakýsi říkanka, která se k předchozímu nehodí. Tak. Z pohledu čtenáře a rýpala. Začátek supr, závěr průměr serveru.
Jako autor a neobjektivní hodnotitel svých vlastních děl a dílek se musím podivovat, proč vám nekonvenuje konec s tělem básně. Na jisté konfrontaci čtyřech slok s tou pátou je postaven celý smysl toho, co jsem napsal. Uznávám však, že to můžete cítit jinak. Jsem ale rád, že jste mi napsali, co si opravdu myslíte... snad to pro vás bude snáz uchopitelné, když dodám, že jsem to psal v období přestavby stylu (pod Jirkovým vlivem)...
ztráty bez nálezů | Jak zaniká světlo | Novoroční antipřání křivákovi | Úskalí | Tututu túúú
Klíčová slova
přítel | žízeň | protest | kniha | vztek