Únava spadlého listu,
při které nepřichází spánek,
poslušné kroky u poštovních schránek.
Únava chladných rukou,
co záda celého světa
slovy naloží. Stotisíciletá.
Zvedne závaží a nechá se jím smést
na jílovitém břehu,
pod dlaní věčných cest
už neucítí něhu.
Hodnocení:4 (celkem: 12, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 24x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Padla mi do nálady, mám rád básně neurčitosti, které pohladí tesknotou...
Snad jsem ji nepochopil mlhavě, z poslouchání Radiohead jsem tu trochu naměkko.. Díky.
Bezinky | Perseidy | Dvacet let | Listopad | Úvaha