První 3 řádky- že jste plný věcí, o kterých druhý neví a doufáte, že je ani neobjeví.
Pak se zdá, že ty věci prozrazujete, ale druhý je nepobere/nepochopí.
Nebo tak že ty věci skrýváte lží, kterou druhý neodhalí a stále zůstává na dně mysli (studny).
Silné dílo, asi se dá pochopit různě. Záleží jak se na něj někdo dívá. Já bych asi napsal místo 2 posledních řádku: Dno mé mysli zůstává stále skryto.
Bolí to
- na nový odstavec.
Nechci kritizovat, kdyby jste to tak pochopil. Dílo se mi líbilo, je zajímavé se na něho podívat komplexně. Možná jsem mimo a špatně jsem to celé pochopil
K tomu jak by jsi to napsal ty. To je právě ono, co jsem ti psal u tvých veršů, že to neladí a jednoduchou věc vyjadřuješ moc složitě. Tvojí verzí bych báseň rozladil a úplně bych zazdil rým. Copak to nevidíš?
První krůčky | FRIGIDNÍ | Už ptáčka chytili | Zimní nostalgie 2 | Dravec amyš