zveřejněno 10 857 literárních děl registrováno 2 222 autorů
Ať půjdeš kamkoli, sám před sebou neutečeš. [Banzai Buekaroo]
Další citáty >>
Ukolébavka pro Lukáše
Noční výplod fantazie, když jsem nemohla usnout kvůli kofeinu, ani kvůli tomu, co ten cvok zase udělal (psala jsem to podle melodie s veselým nádchem:-))
Autor: Kris Vaňková
, 22.3.2009, Básně
Venku svítá, noc končí,
...a co bude dál?
Šváb,
cos mi jej do hlavy dal,
sžírá mi
srdeční sval
...a jako s ranní kocovinou
přichází stud,
tak s nespavostí přichází stesk,
ne, tohle mi neříkej,
že všechno končí zítra,
dokonce dnes.
Venku svítá, noc končí,
...a co bude dál?
Šváb,
cos mi jej do hlavy dal,
u dveří
výhrůžně stál.
Nechci tou levnou lihovinou,
zabíjet cit,
za který si snad můžeš sám,
ne, tohle mi neříkej,
že všechno byla lež,
všechno,
co jsi psal.
V náručí mi leží hračkoví,
ale život je už takový,
vstáváš, když já usínám,
už nemám ani zbytky sil,
nevím, proč jsi tenkrát
na stejném místě byl?
Zničeho nic?
Venku svítá, noc je pode mnou,
pod mou peřinou...
Já vím že život jde dál,
ospalá a nevím,
kam skočit dřív...
...a jako jeden důkaz lásky,
beru jenom činy; ne slova bezcenná.
Ne, tohle mi neříkej,
že nebereš je stejně,
nebo mě to poznamená.
Venku svítá, nejsem ospalá,
neusínám,
den, který začíná
bude ospalý,
dobrou noc, když nemůžu dál.
...a jako s ranní kocovinou,
přichází stud,
tak s nespavostí přibývá stesk,
ne, tohle mi neříkej,
že všechno končí zítra
a nedej Bože dnes.
V náručí mi leží hračkoví,
ale život je už takový,
vstáváš, když já usínám,
už nemám ani zbytky sil,
nevím, proč jsi tenkrát
na stejném místě byl?
Zničeho nic?
...a co bude dál?
Šváb,
cos mi jej do hlavy dal,
sžírá mi
srdeční sval
...a jako s ranní kocovinou
přichází stud,
tak s nespavostí přichází stesk,
ne, tohle mi neříkej,
že všechno končí zítra,
dokonce dnes.
Venku svítá, noc končí,
...a co bude dál?
Šváb,
cos mi jej do hlavy dal,
u dveří
výhrůžně stál.
Nechci tou levnou lihovinou,
zabíjet cit,
za který si snad můžeš sám,
ne, tohle mi neříkej,
že všechno byla lež,
všechno,
co jsi psal.
V náručí mi leží hračkoví,
ale život je už takový,
vstáváš, když já usínám,
už nemám ani zbytky sil,
nevím, proč jsi tenkrát
na stejném místě byl?
Zničeho nic?
Venku svítá, noc je pode mnou,
pod mou peřinou...
Já vím že život jde dál,
ospalá a nevím,
kam skočit dřív...
...a jako jeden důkaz lásky,
beru jenom činy; ne slova bezcenná.
Ne, tohle mi neříkej,
že nebereš je stejně,
nebo mě to poznamená.
Venku svítá, nejsem ospalá,
neusínám,
den, který začíná
bude ospalý,
dobrou noc, když nemůžu dál.
...a jako s ranní kocovinou,
přichází stud,
tak s nespavostí přibývá stesk,
ne, tohle mi neříkej,
že všechno končí zítra
a nedej Bože dnes.
V náručí mi leží hračkoví,
ale život je už takový,
vstáváš, když já usínám,
už nemám ani zbytky sil,
nevím, proč jsi tenkrát
na stejném místě byl?
Zničeho nic?
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
Zobrazeno 47x (přihlášenými uživateli)
Hodnocení: 3
(celkem: 18, počet hlasujících: 6)
(celkem: 18, počet hlasujících: 6)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
filmactor 10.6.2009, 16:24Týjo, něco skrytého, co se nedává najevo to v sobě je a je to mile okouzlující.
A je pěkné, že je to tak dlouhé
)
A je pěkné, že je to tak dlouhé
)
ten konec mi vůbec nevadí,právě tu roztříštěnost tak trochu svazuje .)
Ano, procítěné - trochu rozházené, ale to v této situaci myšlenky ovšem dělají. Chyba je, žes jim nedala alespoň nějaký řád, takhle je to tak trošku ode zdi ke zdi. Ale má to vývoj - až na ten závěr, který končí otázkou, která možná patřila na začátek... jen můj názor
Chceš psát tučně, kurzívou nebo podtrženě? Použij BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Psycho-antivirus | Ztrácím | Stará panna | Čtyři hodiny před kolapsem | Hmm hmm hmm