Tulácká

Jenom výlev duše tuláka.


Autor: Lobo Gris, 14.10.2017, Básně

  

Jsem syt dnů i let

a v očích mám celý svět.

Viděl jsem hřbety vln do nedozírné dálky

koupající se slunce i rybářské bárky.

Písek pouště jak se mění v duny

i vyschlá koryta řek jak starověké runy.

A horstvo tak mocné že oporou bývá

když blankyt oblohy mračno zakrývá.

Tu hroty skal odhalí svůj břit

a rozetnou mrak a vypustí svit.

Tak toulám se krajinou

a naslouchám písni žití.

Nestojím o jinou,

hlavně že slunce svítí.

Hraje mi šumař v korunách stromů

a já mu rozumím - doma jsem, nemusím domů.

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Pickles 14.10.2017, 18:44

Nádherná, živá, dýchající.
Pohladila vědomí, že vím kam patřím, kde je moje doma.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>