Žraloci v tvých očích
konejšivě produkují
číselné kombinace
vlakové jízdní řády
a polomlhavé vzpomínky
z minulých nocí.
Rád bych se těm šelmám
podíval na zuby.
Avšak,
nejsem žraločí zubař,
a se skloněným zrakem
mě žraloci postupně okusují,
jen to srdce si nevezmou.
Hodnocení:3.8 (celkem: 19, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 34x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Moc pěkné, ty polomlhavé vzpomínky. Jak trefné
Až po druhém přečtení jsem si všiml těch dvou žraloků ve druhé sloce. Ale po tom posledním řádku bych ti odpustil cokoli.
Ano, ty druhé žraloky ve druhé sloce by snad šlo nějak opsat, aby jich tam nebylo tolik, ale jinak jsem spokojená. Rozhodně autor udělal značný pokrok, ta první sloka je znamenitá
První ještě ano. Moc mi sice nesedla, možná, že pro to vykecávání se co všechno, které mě neoslovilo obrazem. Prostě jsem si v ní nenašel nic svého a tak se mi nestává osobní, ztrácí trochu kouzlo. Ale to není tvoje chyba a k formě jako takové tu nemám výhrady.
Druhá, to je pro mě něco jinýho. Tam tím žraločím zubařem dostaneš do úplně jiný roviny a z toho mého tím uděláš takovou frašku, komedii, co mi k předchozímu příliš nesedí. A v tom duchu, nepovedenýho přežralokování, pak vedeš mě až ke konci, kde snad vidím a chápu myšlenku, která se mi líbí, ale která to nezachrání.
**** | * | Vzpominková | Stoupání | Té, která si to zřejmě nikdy nepřečte