Synu můj

Vím, že jsem nemoderní a že píšu zastarale. Má to svůj důvod... Následující báseň je dvojjazyčná, druhá a čtvrtá sloka jsou každá téměř doslovným překladem té mé „hatmatilky“ slok první a třetí. Mým záměrem bylo přiblížit těm, kteří to přijmou, poetičnost jazyka, který bývá běžně považován za literární fikci jednoho z nás.


Autor: Elen Calima , 11.11.2010, Básně

  

Sindanóriello caita mornië
laurië lantar lassi
yéni avánier ve lintë
yuldar lisse-miruvórevi

Nad šedou krajinou temnota leží
zlatavé listí opadává
léta jak lehounký vánek běží
jež lučiny sladké ovívá

Auta, auta i lomë
yonta inyë tye-melë
tye-melë...

Odchází, odchází noc
synu můj, jak moc miluji tebe
miluji tebe...

Zobrazeno 3x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>